Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu
Anotátorská příručka
Marie Mikulová
Allevtina Bémová
Jan Hajič
Eva Hajičová
Jiří Havelka
Veronika Kolářová
Lucie Kučová
Markéta Lopatková
Petr Pajas
Jarmila Panevová
Magda Razímová
Petr Sgall
Jan Štěpánek
Zdeňka Urešová
Kateřina Veselá
Zdeněk Žabokrtský
Obsah
- Abstrakt
- Acknowledgement
- Úvod
-
- 1. Typografické konvence
- 1. Základní principy reprezentace věty na tektogramatické rovině
-
- 1.1. Vztah tektogramatické roviny k nižším rovinám
- 2. Typy uzlů
-
- 2.1. Technický kořen tektogramatického stromu
- 2.2. Atomické uzly
- 2.3. Kořeny souřadných struktur
- 2.4. Kořeny seznamových struktur
- 2.5. Uzly reprezentující cizojazyčné výrazy
- 2.6. Uzly reprezentující závislé části frazeologických spojení
- 2.7. Komplexní uzly
- 2.8. Uzly kvazikomplexní
- 3. Tektogramatické lema (t-lema)
-
- 3.1. Morfologické lema (m-lema)
- 3.2. T-lema a m-lema, t-lema a slovní forma
- 3.3. T-lema víceslovných lexikálních jednotek
-
- 3.3.1. Víceslovné t-lema
- 3.3.2. Víceslovné lexikální jednotky zachycené pomocí gramatémů
- 3.3.3. Víceslovné lexikální jednotky zachycené speciálními funktory
- 3.3.4. Víceslovné lexikální jednotky zachycené speciální strukturou
- 3.4. Zástupná t-lemata
- 3.5. T-lema podle typu uzlu
- 4. Komplexní uzly a gramatémy
-
- 4.1. Syntaktická a lexikální derivace
-
- 4.1.1. Typy syntaktické derivace
- 4.1.2. Typy lexikální derivace
- 4.1.3. Smíšený typ
- 4.2. Sémantické slovní druhy
-
- 4.2.1. Vztah sémantických slovních druhů ke slovním druhům tradičním
- 4.2.2. Vnitřní struktura sémantických slovních druhů
-
- 4.2.2.1. Vnitřní struktura sémantických substantiv
- 4.2.2.2. Vnitřní struktura sémantických adjektiv
- 4.2.2.3. Vnitřní struktura sémantických adverbií
- 4.3. Atributy nadřazené gramatémům
-
- 4.3.1. Atribut
sempos
- 4.4. Hodnoty gramatémů
- 4.5. Gramatémy
-
- 4.5.1. Gramatém čísla (
number)
- 4.5.2. Gramatém rodu (
gender
)
- 4.5.3. Gramatém osoby (
person
)
- 4.5.4. Gramatém zdvořilosti (
politeness
)
- 4.5.5. Gramatém typu číslovky (
numertype
)
- 4.5.6. Gramatém typu neurčitosti (
indeftype
)
- 4.5.7. Gramatém negace (
negation
)
- 4.5.8. Gramatém stupně (
degcmp
)
- 4.5.9. Gramatém slovesné modality (
verbmod
)
- 4.5.10. Gramatém deontické modality (
deontmod
)
- 4.5.11. Gramatém dispoziční modality (
dispmod
)
- 4.5.12. Gramatém vidu (
aspect
)
- 4.5.13. Gramatém času (
tense
)
- 4.5.14. Gramatém rezultativnosti (
resultative
)
- 4.5.15. Gramatém iterativnosti (
iterativeness
)
- 4.6. Podskupiny sémantických slovních druhů a jim přináležející gramatémy
-
- 4.6.1. Sémantická substantiva
-
- 4.6.1.1. Pojmenovací sémantická substantiva
-
- 4.6.1.1.1. Pojmenovací sémantická substantiva s odděleně reprezentovaným příznakem negace
- 4.6.1.2. Určitá pronominální sémantická substantiva ukazovací
- 4.6.1.3. Určitá pronominální sémantická substantiva osobní
- 4.6.1.4. Neurčitá pronominální sémantická substantiva
- 4.6.1.5. Určitá kvantifikační sémantická substantiva
- 4.6.2. Sémantická adjektiva
-
- 4.6.2.1. Pojmenovací sémantická adjektiva
- 4.6.2.2. Určitá pronominální sémantická adjektiva ukazovací
- 4.6.2.3. Neurčitá pronominální sémantická adjektiva
- 4.6.2.4. Určitá kvantifikační sémantická adjektiva
- 4.6.2.5. Neurčitá kvantifikační sémantická adjektiva
- 4.6.2.6. Kvantifikační sémantická adjektiva stupňovatelná
- 4.6.3. Sémantická adverbia
-
- 4.6.3.1. Pojmenovací sémantická adverbia nestupňovatelná, která nelze negovat
- 4.6.3.2. Pojmenovací sémantická adverbia nestupňovatelná, která lze negovat
- 4.6.3.3. Pojmenovací sémantická adverbia stupňovatelná, která nelze negovat
- 4.6.3.4. Pojmenovací sémantická adverbia stupňovatelná, která lze negovat
- 4.6.3.5. Určitá pronominální sémantická adverbia
- 4.6.3.6. Neurčitá pronominální sémantická adverbia
- 4.6.4. Sémantická slovesa
-
- 4.6.4.1. Hodnoty gramatému slovesné modality
- 4.6.4.2. Hodnoty gramatému deontické modality
- 4.6.4.3. Hodnoty gramatému dispoziční modality
- 4.6.4.4. Hodnoty gramatému vidu
- 4.6.4.5. Hodnoty gramatému času
- 4.6.4.6. Hodnoty gramatému rezultativnosti
- 4.6.4.7. Hodnoty gramatému iterativnosti
- 4.7. Atribut
sentmod
- 5. Struktura reprezentace věty
-
- 5.1. Závislost
-
- 5.1.1. Dvojí závislost
- 5.1.2. Nezávislostní hrany
- 5.1.3. Nejednoznačná závislost
- 5.2. Valence
-
- 5.2.1. Pojetí valence
-
- 5.2.1.1. Kritéria určování aktantů a volných doplnění
- 5.2.1.2. Kritéria určování obligatorních a neobligatorních doplnění
- 5.2.1.3. Struktura valenčního rámce
- 5.2.1.4. Kritéria určování aktantů (princip posouvání)
- 5.2.1.5. Vztahy mezi významy slovesa a valenčními rámci
- 5.2.2. Valenční rámec a jeho zápis ve valenčním slovníku
-
- 5.2.2.1. Zápis povrchově-syntaktické realizace valenčního doplnění
- 5.2.2.2. Valenční rámce frazémů a složených predikátů
- 5.2.2.3. Pravidelné změny v povrchově-syntaktické realizaci (nezaznamenávané ve valenčním rámci)
- 5.2.2.4. Valenční slovník
- 5.2.3. Valence jednotlivých sémantických slovních druhů
-
- 5.2.3.1. Valence sloves
-
- 5.2.3.1.1. Konkrétní, abstraktní a frazeologické významy slovesa
- 5.2.3.1.2. Delimitace významů u některých sloves s akuzativní vazbou
- 5.2.3.1.3. Hranice mezi aktantem, obligatorním volným doplněním a volným doplněním
- 5.2.3.1.4. Hranice mezi funktory pro aktanty
- 5.2.3.1.5. Konkurence doplnění různých funktorů při zachování významu slovesa
- 5.2.3.1.6. Valenční doplnění s významem "stavu"
- 5.2.3.1.7. Valenční rámce sloves cizího původu
- 5.2.3.2. Valence substantiv
-
- 5.2.3.2.1. Základní pojetí valence u substantiv
- 5.2.3.2.2. Třídění substantiv pro potřeby určování valence
- 5.2.3.2.3. Aktanty a volná doplnění ve valenčních rámcích substantiv
- 5.2.3.2.4. Valenční rámce jednotlivých skupin substantiv
- 5.2.3.3. Valence adjektiv
-
- 5.2.3.3.1. Valenční rámce deverbativních adjektiv označujících děj
- 5.2.3.3.2. Valenční rámce ostatních adjektiv
- 5.2.3.4. Valence adverbií
- 5.2.4. Zachycení valence v tektogramatických stromech
-
- 5.2.4.1. Všeobecný aktant a blíže nespecifikovaný aktor
- 5.2.4.2. Reciprocita
-
- 5.2.4.2.1. Valenční rámce a reciprocita
- 5.2.4.2.2. Zachycení reciprocity v tektogramatickém stromu
- 5.2.4.2.3. Reciprocita u substantiv
- 5.2.4.2.4. Reciprocita a pasivum
- 5.2.4.3. Dílčí pravidla pro zachycení valence jednotlivých komplexních uzlů
-
- 5.2.4.3.1. Zachycení valence sloves s konkurenčními valenčními doplněními
- 5.2.4.3.2. Problematické případy při zachycování valence substantiv
- 5.2.4.3.3. Funktory nevalenčních doplnění substantiv označujících děj
- 5.2.4.3.4. Zájmena zastupující slova s valencí
- 5.3. Hloubkový slovosled
- 5.4. Slovesné a neslovesné klauze
-
- 5.4.1. Slovesné klauze
- 5.4.2. Neslovesné klauze
- 5.4.3. Spojování slovesných a neslovesných klauzí
- 5.5. Závislé slovesné klauze
-
- 5.5.1. Závislé slovesné klauze bez určitého slovesného tvaru
-
- 5.5.1.1. Závislé infinitivní konstrukce
-
- 5.5.1.1.1. Infinitivem vyjádřená podmínka
- 5.5.1.1.2. Ustrnulé infinitivní konstrukce
- 5.5.1.2. Závislé participiální konstrukce
-
- 5.5.1.2.1. Nekongruentní participiální konstrukce
- 5.5.1.3. Přechodníkové konstrukce
-
- 5.5.1.3.1. Ustrnulé přechodníkové konstrukce
- 5.5.1.4. Konstrukce s adjektivy připojenými podřadicí spojkou
- 5.5.2. Obsahové vs. vztažné klauze
-
- 5.5.2.1. Závislé klauze připojené výrazem "co"
- 5.5.3. Odkazovací slova
-
- 5.5.3.1. Korelativní dvojice s odkazovacím slovem "ten"
- 5.5.3.2. Korelativní dvojice s odkazovacím slovem "takový"
- 5.5.3.3. Korelativní dvojice se zájmennými příslovci místa
- 5.5.3.4. Korelativní dvojice se zájmennými příslovci času
- 5.5.3.5. Korelativní dvojice s jinými zájmennými příslovci
- 5.5.4. Nepravé závislé klauze
-
- 5.5.4.1. Nepravé závislé klauze vztažné
-
- 5.5.4.1.1. Konstrukce se spojovacími výrazy "což", "přičemž", "načež", "pročež", "začež", "aniž"
- 5.5.4.2. Nepravé závislé klauze spojkové
-
- 5.5.4.2.1. Konstrukce se spojovacími výrazy "kdežto" a "takže"
- 5.5.4.2.2. Konstrukce se spojovacím výrazem "zatímco"
- 5.6. Souřadnost
-
- 5.6.1. Zachycení souřadnosti v tektogramatickém stromě
-
- 5.6.1.1. Společné rozvití souřadně spojených členů
- 5.6.1.2. Souřadnost členská, větná a smíšená
- 5.6.1.3. Funktory terminálních členů souřadné struktury
- 5.6.1.4. Vnořené souřadné struktury
- 5.6.2. Koordinace a apozice
-
- 5.6.2.1. Specifické konstrukce zachycené jako koordinační nebo apoziční struktura
-
- 5.6.2.1.1. Koordinační spojení se zkratkami "atd.", "apod.", "aj."
- 5.6.2.1.2. Apoziční spojení s dodatečně připojeným doplněním (pomocí výrazů "a to", "a sice")
- 5.6.2.1.3. Apoziční spojení se spojkou" jako"
- 5.6.3. Spojení členů při vyjadřování matematických operací a intervalů
- 5.7. Parenteze
-
- 5.7.1. Parenteze aktuální
- 5.7.2. Parenteze kleslá
- 5.7.3. Zvláštní případy parenteze
-
- 5.7.3.1. Obrácený syntaktický vztah mezi klauzemi
- 5.7.3.2. Komentáře mluvčího typu "aby bylo jasno"
- 5.8. Frazémy
-
- 5.8.1. Neslovesná frazeologická spojení
- 5.8.2. Slovesná frazeologická spojení
- 5.9. Víceslovné predikáty
-
- 5.9.1. Modální a fázové predikáty
-
- 5.9.1.1. Modální predikáty
-
- 5.9.1.1.1. Negace modálních predikátů
- 5.9.1.1.2. Souřadnost v modálních predikátech
- 5.9.1.1.3. Vrstvení modálních významů
- 5.9.1.1.4. Bližší specifikace modálních významů
- 5.9.1.1.5. Elipsa v modálních predikátech (hraniční případy modálních predikátů)
- 5.9.1.2. Fázové predikáty
- 5.9.2. Kvazimodální a kvazifázové predikáty
-
- 5.9.2.1. Kvazimodální a kvazifázová slovesa
- 5.9.3. Složené predikáty
-
- 5.9.3.1. Vlastnosti slovesné a jmenné části složených predikátů
-
- 5.9.3.1.1. Vlastnosti slovesné části složených predikátů
- 5.9.3.1.2. Vlastnosti jmenné části složených predikátů
- 5.9.3.2. Základní pravidla anotace složených predikátů
- 5.9.3.3. Valenční rámce složených predikátů
-
- 5.9.3.3.1. Valenční rámec slovesné části složených predikátů
- 5.9.3.3.2. Valenční rámec jmenné části složených predikátů
- 5.9.3.4. Zachycení valence složených predikátů v tektogramatickém stromě
-
- 5.9.3.4.1. Dvojí funkce valenčního doplnění složeného predikátu
- 5.9.3.4.2. Sdílení valenčních doplnění slovesné a jmenné části (kvazikontrola)
- 5.9.4. Hraniční případy u víceslovných predikátů
- 5.10. Doplněk (dvojí závislost)
-
- 5.10.1. Doplněk vyjádřený jménem
-
- 5.10.1.1. Doplněk vyjádřený substantivem
- 5.10.1.2. Doplněk vyjádřený adjektivem
- 5.10.1.3. Doplněk vyjádřený číslovkou
- 5.10.2. Doplněk vyjádřený neurčitým slovesným tvarem
-
- 5.10.2.1. Doplněk vyjádřený participiem
- 5.10.2.2. Doplněk vyjádřený přechodníkem
- 5.10.2.3. Doplněk vyjádřený infinitivem
- 5.10.3. Doplněk vyjádřený závislou klauzí
- 5.10.4. Vrstvení doplňků
- 5.11. Nejednoznačné struktury
-
- 5.11.1. Závislostní vztahy některých slovesných volných doplnění
-
- 5.11.1.1. Nejednoznačné závislostní vztahy volných doplnění vyjádřených předložkovými skupinami
- 5.11.1.2. Nejednoznačné závislostní vztahy volných doplnění vyjádřených adverbii
- 5.11.1.3. Sémantický dosah doplnění s funktorem
MOD
a ATT
- 5.11.2. Dvojí funkce jednoho doplnění
- 5.11.3. Vzájemný vztah dvou a více místních nebo časových doplnění
-
- 5.11.3.1. Jedno časové nebo místní doplnění závislé na jiném časovém nebo místním doplnění
- 5.11.3.2. Dvě sesterská časová nebo místní doplnění
- 5.11.3.3. Víceznačné a složité případy
- 5.11.4. Závislostní vztahy v substantivní skupině (shoda dvou substantiv)
-
- 5.11.4.1. Spojení jména obecného a jména vlastního
- 5.11.4.2. Ostatní substantivní skupiny
- 5.12. Elipsy
-
- 5.12.1. Elipsa řídícího členu
-
- 5.12.1.1. Elipsa řídícího slovesa
-
- 5.12.1.1.1. Aktuální elipsa řídícího slovesa
- 5.12.1.1.2. Gramatická elipsa řídícího slovesa
- 5.12.1.2. Elipsa řídícího substantiva
-
- 5.12.1.2.1. Aktuální elipsa řídícího substantiva
- 5.12.1.2.2. Gramatická elipsa řídícího substantiva
- 5.12.1.3. Elipsa řídící klauze
- 5.12.1.4. Elipsa řídícího členu při zachycování významové struktury některých konstrukcí
- 5.12.2. Elipsa závislého členu
-
- 5.12.2.1. Elipsa obligatorního doplnění
-
- 5.12.2.1.1. Aktuální elipsa obligatorního aktantu (zástupné t-lema
#PersPron
, #Cor
, #QCor
a #Rcp
)
- 5.12.2.1.2. Gramatická elipsa obligatorního aktantu (zástupné t-lema
#Gen
a #Unsp
)
- 5.12.2.1.3. Elipsa obligatorního volného doplnění (zástupné t-lema
#Oblfm
a #Rcp
)
- 5.12.2.2. Elipsa neobligatorního doplnění
- 5.12.3. Elipsa a princip společného rozvití u souřadného spojení
-
- 5.12.3.1. Aktuální elipsa neobligatorního doplnění v souřadném spojení
- 5.13. Modalita a negace
- 6. Funktory a subfunktory
-
- 6.1. Funktory pro efektivní kořeny nezávislých klauzí
-
- 6.1.1. PRED
- 6.1.2. DENOM
- 6.1.3. VOCAT
- 6.1.4. PARTL
- 6.1.5. PAR
- 6.2. Funktory pro aktanty
-
- 6.2.1. ACT
-
- 6.2.1.1. Hraniční případy u funktoru
ACT
- 6.2.2. PAT
-
- 6.2.2.1. Hraniční případy u funktoru
PAT
- 6.2.3. EFF
-
- 6.2.3.1. Hraniční případy u funktoru
EFF
- 6.2.4. ADDR
-
- 6.2.4.1. Hraniční případy u funktoru
ADDR
- 6.2.5. ORIG
-
- 6.2.5.1. Hraniční případy u funktoru
ORIG
- 6.3. Časové funktory
-
- 6.3.1. TWHEN
-
- 6.3.1.1. Hraniční případy u funktoru
TWHEN
- 6.3.2. TFHL
-
- 6.3.2.1. Hraniční případy u funktoru
TFHL
- 6.3.3. TFRWH
-
- 6.3.3.1. Hraniční případy u funktoru
TFRWH
- 6.3.4. THL
-
- 6.3.4.1. Hraniční případy u funktoru
THL
- 6.3.5. THO
-
- 6.3.5.1. Hraniční případy u funktoru
THO
- 6.3.6. TOWH
-
- 6.3.6.1. Hraniční případy u funktoru
TOWH
- 6.3.7. TPAR
-
- 6.3.7.1. Hraniční případy u funktoru
TPAR
- 6.3.8. TSIN
-
- 6.3.8.1. Hraniční případy u funktoru
TSIN
- 6.3.9. TTILL
-
- 6.3.9.1. Hraniční případy u funktoru
TTILL
- 6.4. Funktory místa
-
- 6.4.1. DIR1
-
- 6.4.1.1. Hraniční případy u funktoru
DIR1
- 6.4.2. DIR2
-
- 6.4.2.1. Hraniční případy u funktoru
DIR2
- 6.4.3. DIR3
-
- 6.4.3.1. Hraniční případy u funktoru
DIR3
- 6.4.4. LOC
-
- 6.4.4.1. Hraniční případy u funktoru
LOC
- 6.5. Funktory pro implikační (kauzální) vztahy
-
- 6.5.1. AIM
-
- 6.5.1.1. Hraniční případy u funktoru
AIM
- 6.5.2. CAUS
-
- 6.5.2.1. Hraniční případy u funktoru
CAUS
- 6.5.3. CNCS
-
- 6.5.3.1. Hraniční případy u funktoru
CNCS
- 6.5.4. COND
-
- 6.5.4.1. Hraniční případy u funktoru
COND
- 6.5.5. INTT
-
- 6.5.5.1. Hraniční případy u funktoru
INTT
- 6.6. Funktory pro vyjádření způsobu a jeho specifických variant
-
- 6.6.1. ACMP
-
- 6.6.1.1. Hraniční případy u funktoru
ACMP
- 6.6.2. CPR
-
- 6.6.2.1. Hraniční případy u funktoru
CPR
- 6.6.3. CRIT
-
- 6.6.3.1. Hraniční případy u funktoru
CRIT
- 6.6.4. DIFF
-
- 6.6.4.1. Hraniční případy u funktoru
DIFF
- 6.6.5. EXT
-
- 6.6.5.1. Hraniční případy u funktoru
EXT
- 6.6.6. MANN
-
- 6.6.6.1. Hraniční případy u funktoru
MANN
- 6.6.7. MEANS
-
- 6.6.7.1. Hraniční případy u funktoru
MEANS
- 6.6.8. REG
-
- 6.6.8.1. Hraniční případy u funktoru
REG
- 6.6.9. RESL
-
- 6.6.9.1. Hraniční případy u funktoru
RESL
- 6.6.10. RESTR
-
- 6.6.10.1. Hraniční případy u funktoru
RESTR
- 6.7. Funktory pro rematizátory, větné, navazovací a modální adverbiální výrazy
-
- 6.7.1. ATT
-
- 6.7.1.1. Hraniční případy u funktoru
ATT
- 6.7.2. INTF
-
- 6.7.2.1. Hraniční případy u funktoru
INTF
- 6.7.3. MOD
-
- 6.7.3.1. Hraniční případy u funktoru
MOD
- 6.7.4. PREC
-
- 6.7.4.1. Hraniční případy u funktoru
PREC
- 6.7.5. RHEM
-
- 6.7.5.1. Hraniční případy u funktoru
RHEM
- 6.8. Funktory pro víceslovné lexikální jednotky a cizojazyčné výrazy
-
- 6.8.1. CPHR
-
- 6.8.1.1. Hraniční případy u funktoru
CPHR
- 6.8.2. DPHR
-
- 6.8.2.1. Hraniční případy u funktoru
DPHR
- 6.8.3. FPHR
-
- 6.8.3.1. Hraniční případy u funktoru
FPHR
- 6.9. Funktory pro specifická (nová) doplnění
-
- 6.9.1. BEN
-
- 6.9.1.1. Hraniční případy u funktoru
BEN
- 6.9.2. CONTRD
-
- 6.9.2.1. Hraniční případy u funktoru
CONTRD
- 6.9.3. HER
-
- 6.9.3.1. Hraniční případy u funktoru
HER
- 6.9.4. SUBS
-
- 6.9.4.1. Hraniční případy u funktoru
SUBS
- 6.10. Specifické substantivní funktory
-
- 6.10.1. APP
-
- 6.10.1.1. Hraniční případy u funktoru
APP
- 6.10.2. AUTH
-
- 6.10.2.1. Hraniční případy u funktoru
AUTH
- 6.10.3. ID
-
- 6.10.3.1. Hraniční případy u funktoru
ID
- 6.10.4. MAT
-
- 6.10.4.1. Hraniční případy u funktoru
MAT
- 6.10.5. RSTR
-
- 6.10.5.1. Hraniční případy u funktoru
RSTR
- 6.11. Funktor pro doplněk (
COMPL
)
-
- 6.11.1. Hraniční případy u funktoru
COMPL
- 6.12. Funktory pro významy souřadných spojení
-
- 6.12.1. Funktory pro koordinaci
-
- 6.12.1.1. ADVS
-
- 6.12.1.1.1. Hraniční případy u funktoru
ADVS
- 6.12.1.2. CONFR
-
- 6.12.1.2.1. Hraniční případy u funktoru
CONFR
- 6.12.1.3. CONJ
-
- 6.12.1.3.1. Hraniční případy u funktoru
CONJ
- 6.12.1.4. CONTRA
-
- 6.12.1.4.1. Hraniční případy u funktoru
CONTRA
- 6.12.1.5. CSQ
-
- 6.12.1.5.1. Hraniční případy u funktoru
CSQ
- 6.12.1.6. DISJ
-
- 6.12.1.6.1. Hraniční případy u funktoru
DISJ
- 6.12.1.7. GRAD
-
- 6.12.1.7.1. Hraniční případy u funktoru
GRAD
- 6.12.1.8. REAS
-
- 6.12.1.8.1. Hraniční případy u funktoru
REAS
- 6.12.2. Funktor pro apozici (
APPS
)
-
- 6.12.2.1. Hraniční případy u funktoru
APPS
- 6.12.3. Funktor pro matematické operace a intervaly (
OPER
)
-
- 6.12.3.1. Hraniční případy u funktoru
OPER
- 6.12.4. Funktor pro modifikátory souřadného spojení (
CM
)
-
- 6.12.4.1. Hraniční případy u funktoru
CM
- 6.13. Přesnější specifikace významu funktoru
-
- 6.13.1. Subfunktory
-
- 6.13.1.1. Subfunktory pro funktor
ACMP
- 6.13.1.2. Subfunktory pro funktor
BEN
- 6.13.1.3. Subfunktory pro funktor
CPR
- 6.13.1.4. Subfunktory pro funktor
DIR1
- 6.13.1.5. Subfunktory pro funktor
DIR2
- 6.13.1.6. Subfunktory pro funktor
DIR3
- 6.13.1.7. Subfunktory pro funktor
EXT
- 6.13.1.8. Subfunktory pro funktor
LOC
- 6.13.1.9. Subfunktory pro funktor
TWHEN
- 6.13.2. Atribut pro význam "stavu"
- 7. Specifické syntaktické konstrukce
-
- 7.1. Rozhodování mezi substantivem a adjektivem
-
- 7.1.1. Substantivizovaná adjektiva
- 7.1.2. Zájmena ve funkci syntaktického adjektiva nebo substantiva
- 7.1.3. Číslovky ve funkci syntaktického adjektiva nebo substantiva
- 7.2. Konstrukce se slovesem "být"
-
- 7.2.1. Typy konstrukcí se slovesem "být"
-
- 7.2.1.1. "Být" existenční
- 7.2.1.2. "Být" zástupné
- 7.2.1.3. "Být" sponové (verbonominální predikát)
- 7.2.1.4. "Být" frazeologické (slovesný frazém)
- 7.2.1.5. "Být" v jednočlenných konstrukcích
-
- 7.2.1.5.1. Neosobní užití slovesa "být"
- 7.2.1.5.2. Konstrukce "osobního prožívání" s aktorem v dativu
- 7.2.2. Poznámky k některým konstrukcím se slovesem "být"
-
- 7.2.2.1. Verbonominální predikát vs. opisné pasivum
- 7.2.2.2. Konstrukce s infinitivem
- 7.2.2.3. Konstrukce s číslovkovými výrazy
- 7.2.2.4. Konstrukce "Je vidět Sněžku/Sněžka"
- 7.3. Přímá řeč
-
- 7.3.1. Přímá řeč jako doplnění uvozovací klauze
-
- 7.3.1.1. Přímá řeč jako aktant slovesa
-
- 7.3.1.1.1. Specifické konstrukce, ve kterých je přímá řeč zachycena jako aktant slovesa
- 7.3.1.2. Přímá řeč jako doplnění substantiva
- 7.3.2. Přímá řeč není doplněním uvozovací klauze
- 7.3.3. Hraniční případy mezi přímou řečí a meta-užitím
- 7.4. Konstrukce s významem "srovnání"
-
- 7.4.1. Srovnání se spojkou "jako" (srovnání na bázi shody a podobnosti)
-
- 7.4.1.1. Srovnání dvou dějů pomocí spojky "jako"
- 7.4.2. Srovnání se spojkou "než" (srovnání na bázi rozdílnosti)
-
- 7.4.2.1. Srovnání kvantitativních údajů pomocí spojky "než"
- 7.4.2.2. Zhuštěné lexikální vyjádření srovnávaných jevů se spojkou "než"
- 7.4.2.3. Srovnání dvou dějů pomocí spojky "než"
- 7.4.3. Srovnání vyjádřené adverbii, předložkami a jinými prostředky
- 7.5. Specifické konstrukce s významem "diference"
-
- 7.5.1. Konstrukce s výrazy "čím - tím"
- 7.5.2. Konstrukce s výrazy "čím dál tím + komparativ"
- 7.5.3. Konstrukce s výrazy "tím + komparativ"
- 7.6. Konstrukce s významem "omezení" a "výjimečného slučování"
-
- 7.6.1. Význam "omezení"
-
- 7.6.1.1. Konstrukce s významem omezení připojené pomocí předložek
- 7.6.1.2. Konstrukce s významem omezení připojené pomocí spojovacích výrazů
- 7.6.1.3. Konstrukce s významem omezení typu "nezbývá než doufat"
- 7.6.2. Význam "výjimečného slučování"
- 7.7. Konstrukce se závislou klauzí účinkovou
- 7.8. Identifikační výrazy
-
- 7.8.1. Základní pravidla anotace identifikačních výrazů
-
- 7.8.1.1. Pravidla anotace identifikačních výrazů se skloňovaným řídícím členem
- 7.8.1.2. Pravidla anotace ostatních identifikačních výrazů
- 7.8.1.3. Identifikační struktura
- 7.8.2. Vlastní jména a názvy
-
- 7.8.2.1. Specifická pravidla pro některé typy vlastních jmen
- 7.8.3. Výrazy užité metajazykově
- 7.9. Cizojazyčné výrazy
- 7.10. Čísla a číslovky
-
- 7.10.1. Funkce číslovek
-
- 7.10.1.1. Číslovky s funkcí přívlastku (
RSTR
)
- 7.10.1.2. Číslovky s funkcí "kontejneru"
- 7.10.1.3. Číslovky s funkcí "nálepky"
- 7.10.1.4. Číslovky s adverbiálními významy
- 7.10.2. Další pravidla pro anotaci čísel a číslovek
-
- 7.10.2.1. Konkurence číslovky s funkcí přívlastku a číslovky s funkcí "kontejneru"
- 7.10.2.2. Číslovkové výrazy "hodně", "více", "dost", "moc", "málo", "méně", "stejně", "plno"
- 7.10.2.3. Složené číslovkové výrazy
-
- 7.10.2.3.1. Typ "sto čtyřicet tisíc lidí"
- 7.10.2.3.2. Typ "tyč dlouhá 2 m 10 cm 4 mm"
- 7.10.2.4. Desetinná čísla a zlomky
- 7.11. Matematické operace a intervaly
-
- 7.11.1. Matematické operace
- 7.11.2. Intervaly
-
- 7.11.2.1. Časové intervaly zachycené pomocí časových funktorů
- 7.11.2.2. Prostorové intervaly zachycené pomocí funktorů místa
- 7.11.2.3. Intervaly zachycené jako souřadná struktura
- 7.12. Anotace strukturovaného textu
-
- 7.12.1. Označení zákonů a vyhlášek
- 7.12.2. Adresy
- 7.12.3. Oznámení
- 7.12.4. Tabulky
- 7.12.5. Televizní programy
- 7.12.6. Formuláře
- 7.12.7. Seznamy
- 7.12.8. Bibliografické údaje
- 7.12.9. Záhlaví, názvy článků a rubrik
- 7.12.10. Ustálené konstrukce v žurnalistických textech
- 7.12.11. Sportovní komentáře
-
- 7.12.11.1. Tabulky sportovních výsledků
- 7.12.11.2. Jiné složité konstrukce
- 7.13. Negační a afirmační výrazy
-
- 7.13.1. Negační a afirmační výrazy jako rematizátory
- 7.13.2. Negační a afirmační výrazy jako neslovesné klauze
- 7.13.3. Negační výrazy jako výrazy modifikující význam souřadicího spojovacího výrazu
- 7.13.4. Metajazykově užité negační a afirmační výrazy
- 7.14. Výrazy "se" a "si"
- 7.15. Zkratky
- 7.16. Souřadicí spojovací výrazy a operátory
-
- 7.16.1. Souřadicí spojovací výrazy
-
- 7.16.1.1. Souřadicí spojky
- 7.16.1.2. Výrazy modifikující význam souřadicí spojky
- 7.16.2. Operátory
- 7.17. Předložky a podřadicí spojky
-
- 7.17.1. Sekundární předložky
- 7.17.2. Bližší specifikace předložek
- 7.17.3. Předložky "kromě", "mimo", "vedle", "místo", "namísto"
- 7.17.4. Spojky "než" a "jako"
- 7.17.5. Transpozice podřadicí spojky v částici
- 7.18. Interpunkce
- 7.19. Části textu označené pomocí grafických symbolů
-
- 7.19.1. Text v uvozovkách
-
- 7.19.1.1. Uvozovky označující přímou řeč a citaci
- 7.19.1.2. Uvozovky označující meta-užití
- 7.19.1.3. Uvozovky označující vlastní jméno nebo název
- 7.19.2. Text v závorkách a mezi pomlčkami
- 8. Koreference
-
- 8.1. Zachycení koreference v tektogramatických stromech
- 8.2. Gramatická koreference
-
- 8.2.1. Koreference zvratných zájmen
- 8.2.2. Koreference vztažných prostředků
-
- 8.2.2.1. Koreference v závislých vztažných klauzích
- 8.2.2.2. Koreference vztažného výrazu "což"
- 8.2.3. Koreference u doplnění s dvojí závislostí vyjádřených slovesnou formou
- 8.2.4. Kontrola
-
- 8.2.4.1. Pojetí kontroly
-
- 8.2.4.1.1. Kontrolující člen (controller)
- 8.2.4.1.2. Kontrolovaný člen (controllee)
- 8.2.4.1.3. Infinitiv, jehož valenční doplnění je kontrolováno
- 8.2.4.2. Typy sloves kontroly
- 8.2.4.3. Typy konstrukcí s kontrolou a problematika nominalizací
-
- 8.2.4.3.1. Konstrukce s infinitivem, které nejsou konstrukcemi s kontrolou
- 8.2.4.4. Typ 1: Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na slovesném predikátu kontroly
-
- 8.2.4.4.1. Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na jmenné části složeného predikátu kontroly
- 8.2.4.4.2. Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na slovesném frazému kontroly
- 8.2.4.4.3. Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na neslovesné části verbonominálního predikátu
- 8.2.4.4.4. Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na slovesné části verbonominálního predikátu
- 8.2.4.4.5. Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závisí na predikátu " lze" a kontrola u typu "Je vidět Sněžku"
- 8.2.4.5. Typ 2: Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na nominalizaci slovesného predikátu kontroly
-
- 8.2.4.5.1. Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na substantivizaci slovesa kontroly
- 8.2.4.5.2. Infinitiv (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislý na adjektivizaci slovesa kontroly
- 8.2.4.6. Typ 3: Substantivum (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislé na slovesném predikátu kontroly
-
- 8.2.4.6.1. Substantivizace infinitivu (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislá na slovesném predikátu kontroly
- 8.2.4.6.2. Slovesa kontroly, která nemohou být rozvíjena infinitivem
- 8.2.4.7. Typ 4: Substantivum (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislé na nominalizaci slovesného predikátu kontroly
-
- 8.2.4.7.1. Substantivizace infinitivu (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislá na substantivizaci slovesa kontroly
- 8.2.4.7.2. Substantivizace infinitivu (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislá na adjektivizaci slovesa kontroly
- 8.2.4.7.3. Substantivum (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislé na substantivizaci slovesa kontroly, které nemůže být rozvito infinitivem
- 8.2.4.7.4. Substantivum (jehož valenční doplnění je kontrolováno) závislé na adjektivizaci slovesa kontroly, které nemůže být rozvito infinitivem
- 8.2.5. Kvazikontrola
- 8.2.6. Koreference v recipročních konstrukcích
- 8.3. Textová koreference
-
- 8.3.1. Typy textové koreference
-
- 8.3.1.1. Explicitní koreferovaný člen
- 8.3.1.2. Odkazování k segmentu
- 8.3.1.3. Exofora
- 8.3.2. Nezaznačení textové koreference
- 8.4. Přehled typů koreference se zřetelem k t-lematům koreferujících uzlů
- 8.5. Pracovní přístupy k některým oblastem koreference
-
- 8.5.1. Udržování koreferenčních řetězců
- 8.5.2. Prozatímní řešení některých konstrukcí
-
- 8.5.2.1. Odkazování k doplnění s funktorem
ID
- 8.5.2.2. Odkazování u hypotaktické koordinace typu "tatínek s maminkou"
- 8.5.2.3. Nezaznačení textové koreference u zájmena "ten" s platností substantiva
- 9. Aktuální členění
-
- 9.1. Signalizace aktuálního členění
-
- 9.1.1. Povrchový slovosled
- 9.1.2. Intonace
-
- 9.1.2.1. Intonační centrum
- 9.1.2.2. Kontrastivní přízvuk
- 9.2. Kontextová zapojenost
-
- 9.2.1. Kontext
- 9.2.2. Výrazy z hlediska kontextové zapojenosti
-
- 9.2.2.1. Nekontrastivní kontextově zapojený výraz (hodnota
t
v atributu tfa
)
- 9.2.2.2. Kontrastivní kontextově zapojený výraz (hodnota
c
v atributu tfa
)
- 9.2.2.3. Kontextově nezapojený výraz (hodnota
f
v atributu tfa
)
- 9.2.2.4. Kontextová zapojenost výrazů nevyjádřených v povrchové podobě věty
- 9.3. Výpovědní dynamičnost
-
- 9.3.1. Základní pravidla o uspořádání uzlů v tektogramatickém stromě
-
- 9.3.1.1. Vlastní ohnisko
- 9.3.1.2. Kvaziohnisko
- 9.3.2. Pořadí uzlů ve verbální skupině
-
- 9.3.2.1. Pořadí kontextově nezapojených uzlů ve verbální skupině
- 9.3.2.2. Pořadí kontextově zapojených uzlů ve verbální skupině
- 9.3.3. Pořadí uzlů v substantivní skupině
- 9.3.4. Projektivita tektogramatického stromu
-
- 9.3.4.1. Neprojektivita motivovaná slovoslednými pravidly
- 9.3.4.2. Neprojektivita motivovaná prozodickými příčinami
- 9.3.4.3. Neprojektivita motivovaná aktuálním členěním
- 9.3.4.4. Nejasná motivace neprojektivity (konstrukce s víceslovnými predikáty)
- 9.4. Tendence v aktuálním členění (pomocné instrukce)
-
- 9.4.1. Aktuální členění a lexikální hodnota výrazu
- 9.4.2. Aktuální členění a významový druh závislosti (funktor)
- 9.4.3. Aktuální členění a vztahy mezi klauzemi
-
- 9.4.3.1. Aktuální členění první věty textu
- 9.4.3.2. Aktuální členění souřadného spojení
-
- 9.4.3.2.1. Aktuální členění souřadně spojených závislých doplnění a klauzí
- 9.4.3.2.2. Aktuální členění souřadně spojených nezávislých klauzí
- 9.4.3.3. Aktuální členění závislých slovesných klauzí
- 9.4.4. Aktuální členění otázky
-
- 9.4.4.1. Aktuální členění otázky zjišťovací
- 9.4.4.2. Aktuální členění otázky doplňovací
- 9.4.4.3. Aktuální členění nepřímé otázky
- 9.5. Základ a ohnisko
-
- 9.5.1. Základ
-
- 9.5.1.1. Kontrastivní základ
- 9.5.2. Ohnisko
- 9.6. Rematizátory
-
- 9.6.1. Výrazy ve funkci rematizátorů
-
- 9.6.1.1. Homonymie: rematizátor - adverbiální doplnění
- 9.6.1.2. Homonymie: rematizátor - modální výrazy (
ATT
a MOD
)
- 9.6.1.3. Homonymie: rematizátor - výraz modifikující souřadicí spojovací výraz
- 9.6.2. Základní pravidla o umístění rematizátorů v tektogramatickém stromě
- 9.6.3. Kontextová zapojenost rematizátorů
- 9.6.4. Specifické konstrukce s rematizátory
-
- 9.6.4.1. Rematizátor v souřadném spojení
- 9.6.4.2. Rematizátor v substantivní skupině
- 10. Formát dat
-
- 10.1. Formát dat PDT 2.0
- 10.2. Uzel stromu a typy hodnot atributů
- 10.3. Odkazy v PDT 2.0
- 10.4. Atributy uzlů tektogramatického stromu
- 10.5. Zápis valenčních rámců a jeho sémantika
-
- 10.5.1. Zápis valenčních rámců
- 10.5.2. Sémantika zápisu rámce
- 10.5.3. Příklady realizací (realizations)
- 10.5.4. Příklady rámců (frame)
- 10.5.5. Zkrácené zápisy realizací
- Věcný rejstřík
- A. Funkční možnosti výrazových prostředků
- B. Souřadicí spojovací výrazy a operátory
- C. Sekundární předložky
- D. Neslovesná frazeologická spojení
- E. Slovesa a substantiva kontroly
-
- E.1. Slovesa kontroly
- E.2. Složené predikáty kontroly
- E.3. Substantiva kontroly