Anotace aktuálního členění otázky se řídí v podstatě stejnými pravidly jako anotace běžné oznamovací klauze, povrchový slovosled otázky je ovšem často odlišný.
Podrobnější pravidla jsou uvedena v následujících sekcích, zvlášť pro otázky zjišťovací (viz 9.4.4.1 - "Aktuální členění otázky zjišťovací"), doplňovací (viz 9.4.4.2 - "Aktuální členění otázky doplňovací") a pro otázky nepřímé (viz 9.4.4.3 - "Aktuální členění nepřímé otázky").
Otázka zjišťovací může být v češtině tvořena dvěma způsoby: intonací nebo inverzním slovosledem.
Otázka tvořená intonací. Pokud je otázka tvořena pomocí intonace, je zachován slovosled oznamovací klauze i její aktuální členění. Před řídícím slovesem otázky jsou zpravidla kontextově zapojené výrazy, za slovesem výrazy kontextově nezapojené a zcela vpravo je umístěno vlastní ohnisko klauze.
Příklady:
Letos [tfa
=t
] v létě [tfa
=t
] pojedeš [tfa
=f
/t
] NA HORY [tfa
=f
] ? obr. 9.26
Na hory [tfa
=c
] pojedeš [tfa
=f
] letos [tfa
=f
] V LÉTĚ [tfa
=f
] ?
Na hory [tfa
=c
] letos [tfa
=t
] pojedeš [tfa
=t
] V LÉTĚ [tfa
=f
] ?
Na hory [tfa
=c
] letos [tfa
=t
] v létě [tfa
=t
] POJEDEŠ [tfa
=f
] ?
I u otázky zjišťovací tvořené intonací se může uplatňovat tendence slovesa stát na druhé pozici ve větě (o tom viz 9.1.1 - "Povrchový slovosled").
Příklad:
Letos [tfa
=c
] pojedeš [tfa
=t
] v létě [tfa
=t
] NA HORY [tfa
=f
] ?
Otázka tvořená inverzním slovosledem. Pokud je otázka tvořena inverzním slovosledem, je situace poněkud složitější:
uzel reprezentující výraz nesoucí v mluvené podobě intonační centrum otázky má v atributu tfa
vyplněnou hodnotu f
a je posunut (oproti povrchové podobě věty) zcela vpravo (na nejpravější cestu) jako vlastní ohnisko otázky.
řídící sloveso (i když leží v povrchovém slovosledu na začátku otázky) se chápe (pokud se neopakuje z předcházejícího kontextu) jako nejméně dynamický kontextově nezapojený výraz. Uzel reprezentující řídící sloveso má proto v atributu tfa
vyplněnou hodnotu f
, a pokud není zároveň vlastním ohniskem, jsou všechny na něm závislé kontextově zapojené uzly umístěny nalevo od něj a všechny kontextově nezapojené uzly stojí napravo od něj.
Protože však sloveso stojí na začátku otázky, není signalizován obvyklý předěl mezi kontextově zapojenými a nezapojenými výrazy. Jediným vodítkem zde kromě významu může být porušování systémového pořadí.
Příklad:
Pojede [tfa
=f
] Jirka [tfa
=c
] letos [tfa
=t
] v létě [tfa
=t
] NA HORY [tfa
=f
] ? obr. 9.27
uzly reprezentující kontextově nezapojené výrazy jsou mezi uzlem pro sloveso a pro vlastní ohnisko srovnány v pořadí shodném s povrchovým slovosledem.
uzly reprezentující (kontrastivní i nekontrastivní) kontextově zapojená přímá doplnění slovesa mají hodnotu t
nebo c
a řadí se nalevo od uzlu pro sloveso podle pravidel o pořadí uzlů ve verbální skupině, která jsou popsána v 9.3.2.2 - "Pořadí kontextově zapojených uzlů ve verbální skupině".
Příklady:
(Postmodernismus.) Nastane [tfa
=f
] nyní [tfa
=t
] na Zábradlí [tfa
=t
] postmodernistická [tfa
=t
] éra [tfa
=f
] ? obr. 9.28
Odnesl jsi [tfa
=f
] ten [tfa
=t
] kufr [tfa
=t
]? obr. 9.29
Ve zjišťovací otázce může nastat případ subjektivního pořadí (viz 9.1.1 - "Povrchový slovosled"). V takovém případě jsou uzly přeřazeny podle stejných pravidel jako pro bezpříznakové případy.
Příklad:
NA DOVOLENOU [tfa
=f
] Jirka [tfa
=t
] pojede [tfa
=t
] ? obr. 9.30
Doplňovací otázka je tvořena pomocí tázacího výrazu. Tázací výraz vyjadřuje to, na co se tazatel ptá, proto bývá vlastním ohniskem (viz 9.3.1.1 - "Vlastní ohnisko"), ale nemusí jím být. V příkladech jako Kam pojedeš NA DOVOLENOU ? je vlastním ohniskem výraz na konci věty, který také nese intonační centrum (viz 9.1.2.1 - "Intonační centrum").
Pro anotaci aktuálního členění otázky doplňovací platí:
uzel reprezentující tázací výraz má v atributu tfa
vyplněnou hodnotu f
a pokud není vlastním ohniskem, je posunut těsně za uzel pro řídící sloveso.
uzel reprezentující výraz nesoucí v mluvené podobě intonační centrum otázky má v atributu tfa
vyplněnou hodnotu f
a posouvá se zcela vpravo (na nejpravější cestu) jako vlastní ohnisko otázky.
Pokud se intonační centrum nedá jednoznačně určit, vychází se z předpokladu, že vlastním ohniskem je tázací výraz.
uzel reprezentující řídící sloveso má v atributu tfa
zpravidla vyplněnou hodnotu f
a signalizuje obvyklý předěl mezi kontextově zapojenými a kontextově nezapojenými uzly: všechny na něm závislé kontextově zapojené uzly jsou umístěny nalevo od něj a všechny kontextově nezapojené uzly stojí napravo od něj. V doplňovací otázce však stojí sloveso poměrně často na druhé pozici ve větě hned za tázacím výrazem (k tomu viz 9.1.1 - "Povrchový slovosled").
uzel reprezentující výraz stojící mezi tázacím výrazem a řídícím slovesem, který můžeme vyslovit s kontrastivním přízvukem a který není přímo vyvoditelný z předchozího kontextu, má v atributu tfa
hodnotu c
a posouvá se doleva. To platí i pro výrazy stojící vpravo od slovesa.
Příklad:
Kam [tfa
=f
] Jirka [tfa
=t
] pojede [tfa
=f
] NA DOVOLENOU [tfa
=f
] ? obr. 9.31
uzly reprezentující kontextově zapojená přímá doplnění slovesa mají v atributu tfa
hodnotu t
a řadí se nalevo od uzlu pro řídící sloveso podle pravidel o pořadí uzlů ve verbální skupině, která jsou popsána v 9.3.2.2 - "Pořadí kontextově zapojených uzlů ve verbální skupině".
Příklady :
Jakým [tfa
=f
] způsobem [tfa
=t
] peněžní [tfa
=t
] ústavy [tfa
=t
] , které [tfa
=t
] chcete na ocenění [tfa
=t
] nominovat [tfa
=t
] , vybíráte [tfa
=f
] ? obr. 9.32
Na dovolenou [tfa
=c
] pojedeš [tfa
=t
] KAM [tfa
=f
] ? obr. 9.33
Kdy [tfa
=f
] pošlete [tfa
=f
] i [tfa
=t
] Karlovi [tfa
=c
] jeho [tfa
=t
] peníze [tfa
=t
] ? obr. 9.34
I v doplňovací otázce může nastat případ subjektivního pořadí (viz 9.1.1 - "Povrchový slovosled"). V takovém případě jsou uzly přeřazeny podle stejných pravidel jako pro bezpříznakové případy.
Příklad:
KOLIK [tfa
=f
] bank [tfa
=t
] jste v letošním [tfa
=c
] roce [tfa
=t
] na cenu [tfa
=t
] nominovali [tfa
=f
] ? obr. 9.35
Nepřímá otázka se z hlediska aktuálního členění chová podobně jako otázka přímá.
Pro anotaci aktuálního členění většiny nepřímých otázek platí stejná pravidla jako pro otázky doplňovací (viz 9.4.4.2 - "Aktuální členění otázky doplňovací").
Příklad:
Nevím [tfa
=f
] , jak [tfa
=f
] tomu [tfa
=t
] zabráníte [tfa
=f
] obr. 9.36
Pro nepřímé otázky uvozené výrazy zda, jestli platí stejná pravidla jako pro otázky zjišťovací (viz 9.4.4.1 - "Aktuální členění otázky zjišťovací").