Sémantická substantiva tvoří následující podskupiny:
pojmenovací sémantická substantiva (viz 4.6.1.1 - "Pojmenovací sémantická substantiva");
pojmenovací sémantická substantiva s odděleně reprezentovaným příznakem negace (viz 4.6.1.1.1 - "Pojmenovací sémantická substantiva s odděleně reprezentovaným příznakem negace");
určitá pronominální sémantická substantiva ukazovací (viz 4.6.1.2 - "Určitá pronominální sémantická substantiva ukazovací");
určitá pronominální sémantická substantiva osobní (viz 4.6.1.3 - "Určitá pronominální sémantická substantiva osobní");
neurčitá pronominální sémantická substantiva (viz 4.6.1.4 - "Neurčitá pronominální sémantická substantiva");
určitá kvantifikační sémantická substantiva (viz 4.6.1.5 - "Určitá kvantifikační sémantická substantiva").
sempos
= n.denot
Do podskupiny pojmenovacích sémantických substantiv patří:
tradiční substantiva.
Například: otec, Marta, pokora, dveře.
posesivní adjektiva reprezentovaná t-lematem odpovídajícího substantiva (viz 4.1.1 - "Typy syntaktické derivace").
Například: otcova záliba [t_lemma
=otec], Martin pokoj [t_lemma
=Marta].
Pojmenovacím sémantickým substantivům náležejí gramatémy:
čísla number
(viz 4.5.1 - "Gramatém čísla (number)
"),
rodu gender
(viz 4.5.2 - "Gramatém rodu (gender
)").
Gramatém čísla (number
). Hodnota gramatému čísla se u tradičních substantiv zpravidla shoduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie. Například:
pes [number
=sg
]
psi [number
=pl
]
Výjimkou jsou pluralia tantum, u nichž se hodnota gramatému řídí "množstvím" denotátů, například:
jedny dveře [number
=sg
]
dvoje dveře [number
=pl
]
Jel do Prachatic. [number
=sg
]
V některých případech však není zřejmé, zda jde o singulár nebo o plurál, pak je v gramatému je vyplněna hodnota nr
, například:
Vypral si kalhoty. [number
=nr
]
!!! Obdobně jako pluralia tantum také singularia tantum (například: ptactvo, mládež) a jména látková (například mouka, káva) nerealizují protiklad singulár / plurál pravidelně. Kvůli problematickému vymezení množin těchto substantiv se však hodnota gramatému čísla v těchto případech zatím řídí číslem morfologickým, tedy:
dvojí mládež [number
=sg
]
Nejraději pije kávu. [number
=sg
]
Mají tu dvojí kávu. [number
=sg
]
U uzlů reprezentujících posesivní adjektivum je hodnota gramatému sg
(v češtině nejsou posesivní tvary tvořeny od plurálových forem).
Gramatém rodu (gender
). Hodnota gramatému rodu se prozatím řídí podle hodnoty morfologické kategorie jmenného rodu daného substantiva, v případě posesivních adjektiv podle rodu odpovídajícího substantiva, jímž je adjektivum reprezentováno. Například:
děvče [gender
=neut
]
dveře [gender
=fem
]
otcova záliba [gender
=anim
]
Martin pokoj [gender
=fem
]
sempos
= n.denot.neg
Do podskupiny pojmenovacích sémantických substantiv s odděleně reprezentovaným příznakem negace patří:
pojmenovací sémantická substantiva deverbativní zakončená na -ní / -tí;
pojmenovací sémantická substantiva deadjektivní zakončená na -ost.
Kladná i negovaná podoba těchto sémantických substantiv je na tektogramatické rovině reprezentována t-lematem odpovídajícím jejich kladné podobě. Těmto sémantickým substantivům náležejí gramatémy:
čísla number
(viz 4.5.1 - "Gramatém čísla (number)
"),
rodu gender
(viz 4.5.2 - "Gramatém rodu (gender
)"),
negace negation
(viz 4.5.7 - "Gramatém negace (negation
)").
Gramatém čísla (number
). Hodnota gramatému čísla koresponduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie.
Gramatém rodu (gender
). Hodnota gramatému rodu odpovídá rodu morfologickému: u deverbativních substantiv má hodnotu neut
, u deadjektivních substantiv zakončených na -ost má hodnotu fem
.
Gramatém negace (negation
). Gramatém negace nabývá hodnoty neg0
u uzlů, které reprezentují kladné slovo, u uzlů reprezentujících zápornou podobu slova má tento gramatém hodnotu neg1
. Například:
nezralost dítěte [negation
=neg1
; t_lemma
=zralost]
hlasování o státním rozpočtu [negation
=neg0
]
nedodržení smluvních podmínek [negation
=neg1
; t_lemma
=dodržení]
otázka bytí [negation
=neg0
] a nebytí [negation
=neg1
; t_lemma
=bytí] vysokých škol
Skupina sémantických substantiv, u nichž se počítá s gramatémem negace, byla vymezena na základě slovotvorných charakteristik: jde o deverbativní substantiva zakončená na -ní / -tí a deadjektivní substantiva zakončená na -ost. U ostatních sémantických substantiv se s gramatémem negace nepočítá - informace o negaci je zde součástí t-lematu: vedle t-lematu souhlas se vyskytuje také t-lema nesouhlas apod.
!!! Jde o prozatímní řešení: všechna pojmenovací sémantická substantiva by měla být v budoucnu rozlišena na ta, která negovat lze a která negovat nelze. Vznikly by tak dvě podskupiny pojmenovacích sémantických substantiv (podskupina substantiv, která lze negovat, a těch, která negovat nelze), jako je tomu například u pojmenovacích sémantických adverbií.
!!! Rozdělení pojmenovacích sémantických substantiv na ta, která lze, a ta, která nelze negovat - jak bylo provedeno u pojmenovacích sémantických adverbií, komplikuje skutečnost, že některá substantiva, která zpravidla vystupují v kladné podobě, mohou být za určitých kontextových a situačních podmínek negována: například: Čech - byli tam Češi i Nečeši apod. Z obdobných důvodů také nebyla podle ne/možnosti negace roztříděna pojmenovací sémantická adjektiva - s gramatémem negace se počítá u všech pojmenovacích sémantických adjektiv.
sempos
= n.pron.def.demon
Do podskupiny určitých pronominálních sémantických substantiv ukazovacích patří:
ukazovací zájmena v pozici syntaktického substantiva.
Jde jednak o demonstrativa, která jsou v povrchové podobě věty realizována (například: Ti už nepřijdou, O tohle mi nejde, dále tamten, onen, tenhleten apod.), jednak o nově vytvořené uzly s t-lematem #EmpNoun
(jako řídící uzly nesubstantivizovaných adjektiv, jejichž řídící člen nebylo možné zkopírovat; viz 5.12.1.2.2 - "Gramatická elipsa řídícího substantiva").
Uzlům této podskupiny náležejí gramatémy:
čísla number
(viz 4.5.1 - "Gramatém čísla (number)
"),
rodu gender
(viz 4.5.2 - "Gramatém rodu (gender
)").
Gramatém čísla (number
). Hodnota gramatému čísla se u uzlů reprezentujících povrchově realizované demonstrativum shoduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie. Například:
O tohle mi nejde. [number
=sg
]
Ten už nepřijde. [number
=sg
]
Ti už nepřijdou. [number
=pl
]
U nově vytvořeného uzlu s t-lematem #EmpNoun
se hodnota gramatému řídí morfologickým číslem závislého adjektiva. Například:
Mluvil také o anglickém. {#EmpNoun
[number
=sg
]}
Našel jen zelené. {#EmpNoun
[number
=pl
]}
Gramatém rodu (gender
). U povrchově realizovaných demonstrativ hodnota gramatému rodu koresponduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie. Například:
Ti už nepřijdou. [gender
=anim
]
O tohle mi nejde. [gender
=neut
]
U nově vytvořeného uzlu s t-lematem #EmpNoun
vyplývá hodnota gramatému z morfologického rodu závislého adjektiva. Například:
Mluvil také o anglickém. {#EmpNoun
[gender
=anim|inan|neut
]}
sempos
= n.pron.def.pers
Do podskupiny určitých pronominálních sémantických substantiv osobních patří:
všechna osobní zájmena a jejich posesivní protějšky (například: já, můj) včetně zájmen reflexivních (se / si, svůj).
Všechna zájmena jsou reprezentována jediným t-lematem #PersPron
(viz 3.4 - "Zástupná t-lemata"). Jde jak o uzly reprezentující povrchově realizovaná zájmena (nereflexivní i reflexivní), tak o uzly nově vytvořené (doplněny vždy za zájmena nereflexivní; viz 5.12.2.1.1 - "Aktuální elipsa obligatorního aktantu (zástupné t-lema #PersPron
, #Cor
, #QCor
a #Rcp
)").
Uzlům této podskupiny náležejí gramatémy:
čísla number
(viz 4.5.1 - "Gramatém čísla (number)
"),
rodu gender
(viz 4.5.2 - "Gramatém rodu (gender
)"),
osoby person
(viz 4.5.3 - "Gramatém osoby (person
)"),
zdvořilosti politeness
(viz 4.5.4 - "Gramatém zdvořilosti (politeness
)").
Pro jednotlivé uzly této podskupiny platí:
uzly reprezentující povrchově realizovaná zájmena (nereflexivní).
Gramatém čísla (number
). Hodnota gramatému number
se u osobních zájmen zpravidla shoduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie. Například:
já [number
=sg
]
my [number
=pl
]
oni [number
=pl
]
U uzlů reprezentujících zájmena posesivní se hodnota tohoto gramatému řídí většinou podle morfologického čísla odpovídajícího zájmena osobního. Například:
můj [number
=sg
]
náš [number
=pl
]
jejich [number
=pl
]
Hodnota gramatému a morfologické kategorie se liší v případech vykání. Uzel s t-lematem #PersPron
, který reprezentuje zájmeno druhé osoby má v gramatému čísla hodnotu sg
, neukazuje-li podle formy predikátu k množství lidí, ale k jedinému člověku. Srov.:
Vy jste se nepřihlásil? [number
=sg
]
Vy jste se ještě nepřihlásili? [number
=pl
]
Jste zván vy [number
=sg
] i s vaším [number
=sg
] synem.
Pozor! Řada případů však nemůže být rozhodnuta, nastává hodnota nr
. Například:
Vy se přihlaste se co nejdříve. [number
=nr
]
!!! K asymetrii mezi formou a významem dochází také v případech tzv. autorského plurálu (plurálu skromnosti / modestiae) a tzv. plurálu majestátního (plural majestaticus). Tato užití však prozatím nebyla identifikována a hodnota gramatému čísla se řídí podle povrchové podoby.
Gramatém rodu (gender
). Hodnota gramatému gender
se u osobních / posesivních zájmen 3. osoby řídí podle rodu morfologického. Například:
Ona sem nepřijde. [gender
=fem
]
Oni o tom vědí. [gender
=anim
]
U zájmen 1. a 2. osoby a u nově vytvořených uzlů je hodnota gramatému dána morfologickým rodem uzlu, ke kterému zájmeno odkazuje. Například:
Bratr prohlásil: Já tam nejdu. [gender
=anim
] (podle morfologického rodu uzlu s t-lematem bratr)
Volba jediné hodnoty není možná například v případech, kdy je více odkazovaných členů různého rodu nebo kdy odkazovaný člen v textu chybí. Například:
Podle Bendy není sice možné hodit přes palubu samoživitelky nebo osamělé otce, ale to neznamená, že je třeba dávat jim přednost před rodinami spořádanými.
Podívejte se jim do očí v Podhoráckém muzeu (ke 40. výročí otevření Zoo Brno)
!!! Koreference (textová ani gramatická, viz 8 - "Koreference") není u zájmen 1. a 2. osoby zachycena.
Gramatém osoby (person
). V gramatému person
náleží hodnota 1
uzlům reprezentujícím zájmena já, můj, my a náš; hodnota 2
uzlům zájmen ty, tvůj, vy a váš (se vztahem k většímu množství osob i k osobě jediné, tj. při vykání); hodnota 3
uzlům zájmen on / ona / ono, jeho / její, oni / ony / ona a jejich. Například:
Já už jdu. [person
=1
]
Tvůj názor nesdílím. [person
=2
]
Vy jste se už přihlásili. [person
=2
]
Vy jste se už přihlásil. [person
=2
]
Oni se ještě nepřihlásili. [person
=3
]
Gramatém zdvořilosti (politeness
). U většiny uzlů má tento gramatém hodnotu basic
. Jde o běžné užití zájmen. Uzel s t-lematem #PersPron
a hodnotou basic
v gramatému politeness
reprezentuje zájmena například ve větách:
Já dnes nepřijdu. [politeness
=basic
]
Ty tam určitě nechoď. [politeness
=basic
]
On tvého psa ještě neviděl. [politeness
=basic
] a [politeness
=basic
]
Vy jste se už přihlásili? [politeness
=basic
]
Gramatém politeness
nabývá hodnoty polite
u uzlů reprezentujících osobní / posesivní zájmeno 2. osoby v případech vykání. Například:
Vy jste se ještě nepřihlásil. [politeness
=polite
]
Rozdíl byste byl (vy) nucen uhradit sám. [politeness
=polite
]
Hodnota polite
se uplatňuje v případech, kdy osobní / posesivní zájmena vyjadřují vztah zdvořilosti / úcty mluvčího k osobě, k níž zájmeno ukazuje. Jde o případy vykání: uzel s t-lematem #PersPron
a hodnotou polite
v gramatému politeness
reprezentuje zájmena například ve větách:
Vy jste se ještě nepřihlásil. [politeness
=polite
]
Hodnota polite
v gramatému politeness
je tedy zpravidla doprovázena hodnotou sg
v gramatému number
a hodnotou 2
v gramatému person
. Méně častá je kombinace hodnot polite
a 2
s hodnotou pl
- mluvčí vyká většímu počtu osob; například:
Vážení čtenáři, je tomu právě rok, kdy jsme vám oznámili nepopulární informaci, že se cena našich novin zvyšuje. [politeness
=polite
; person
=2
; number
=pl
]
V řadě českých vět však není možné rozlišit, zda jde o vykání, nebo o běžné užití zájmen 2. osoby. V gramatému politeness
se proto uvádí hodnota nr
. Například:
Vy tam nepůjdete? [politeness
=nr
]
uzly reprezentující reflexiva.
Gramatém čísla, rodu, osoby a zdvořilosti (number
, gender
, person
, politeness
). Ve všech čtyřech gramatémech je vyplněna hodnota inher
, tj. dědí se od koreferovaného uzlu.
Pozor! Do této podskupiny patří pouze reflexiva nesená komplexními uzly; je-li reflexivum neseno uzlem jiného typu (například: jít si po svých .DPHR
, nodetype
= dphr
), o jeho zařazení do soustavy sémantických slovních druhů (a tím ani o gramatémech) se neuvažuje.
nově vytvořené uzly s t-lematem #PersPron
.
Gramatém čísla a rodu (number
a gender
). Hodnota gramatému number
a gender
řídí morfologickým číslem / rodem odkazovaného uzlu. V případě, že uzel reprezentuje subjekt predikátu klauze, odpovídá tato hodnota číslu / jmennému rodu slovesného predikátu (pokud tyto kategorie lze z dané slovesné formy zjistit). Například:
Včera ani dnes nezavolala (ona). [number
=sg
; gender
=fem
]
Děti slibovaly: Už nebudeme (my) zlobit. [number
=pl
; gender
=fem
] (podle morfologického rodu uzlu s t-lematem děti)
Gramatém osoby (person
). Hodnota gramatému osoby se rovněž řídí podle odkazovaného členu (hodnota 1
, je-li t-lematem odkazovaného uzlu já / my; hodnota 2
, je-li t-lematem odkazovaného uzlu ty / vy; hodnota 3
, je-li t-lematem odkazovaného uzlu on / ona...) nebo v případě, že uzel reprezentuje subjekt, podle osoby predikátu. Například:
Včera nezavolala (ona). [person
=3
]
!!! Koreference (textová ani gramatická, viz 8 - "Koreference") není u zájmen 1. a 2. osoby zachycena.
Gramatém zdvořilosti (politeness
). Gramatém politeness
má hodnotu polite
v případech vykání. Reprezentuje-li nově vytvořený uzel subjekt klauze, je možné případy vykání identifikovat podle slovesného predikátu (pokud to forma umožňuje) nebo řidčeji podle kontextu. Například:
Už jste navštěvoval kurzy angličtiny (vy)? [politeness
=polite
]
Vážený pane, dovolíte (vy), abych vám představil svou paní? [politeness
=polite
]
Rozdíl byste byl (vy) nucen uhradit sám. [politeness
=polite
]
Nejde-li o vykání, je vyplněna hodnota basic
.
V řadě českých vět však není možné rozlišit, zda jde o vykání nebo o běžné užití zájmen 2. osoby. V gramatému politeness
se proto uvádí hodnota nr
. Například:
Máte se (vy) přihlásit co nejdříve. [politeness
=nr
]
Rozdíl uhraďte (vy) nejpozději do deseti dnů. [politeness
=nr
]
sempos
= n.pron.indef
Do podskupiny neurčitých pronominálních sémantických substantiv patří:
vztažná zájmena kdo, co, který / jenž a jaký, plní-li funkci syntaktického substantiva,
jejich deriváty rovněž pouze v pozici syntaktického substantiva, tj. zájmena neurčitá (například: někdo, některý), tázací (kdo, který), záporná (nikdo) a totalizační (každý, všechen),
posesivní protějšky zájmena kdo (tj. čí) a jeho derivátů (například: něčí, ničí).
Pouze jako sémantická substantiva mohou vystupovat zájmena kdo, co a jenž a dále deriváty zájmen kdo a co. Jako sémantická substantiva jsou také vždy hodnoceny uzly reprezentující posesiva k zájmenu kdo a jeho derivátům.
Zájmena který a jaký a jejich deriváty jsou podle jejich přináležitosti k syntaktickému slovnímu druhu hodnocena jako sémantická substantiva, nebo jako sémantická adjektiva: který / jaký a jejich deriváty jsou chápána jako sémantická adjektiva ve stejných případech, kdy jsou považována za syntaktická adjektiva. V ostatních případech mají funkci syntaktického, a tedy také sémantického substantiva. Srov.:
Nevěděla, jaké šaty se by se na ples hodily.
Kterou knihu si přál?
Kup mu nějakou knihu.
Ta barva je nijaká.
- syntaktická, a tedy i sémantická adjektiva (viz 4.6.2.3 - "Neurčitá pronominální sémantická adjektiva").
Šaty, jaké by se hodily na ples, tu neměli.
Knihu, kterou si přál, nemohla sehnat.
- syntaktická, a tedy i sémantická substantiva.
Zájmeno jenž je na tektogramatické rovině považováno za variantu substantivního který: je reprezentováno t-lematem který.
Neurčitá pronominální sémantická substantiva jsou popsána gramatémy:
čísla number
(viz 4.5.1 - "Gramatém čísla (number)
"),
rodu gender
(viz 4.5.2 - "Gramatém rodu (gender
)"),
osoby person
(viz 4.5.3 - "Gramatém osoby (person
)"),
typu neurčitosti indeftype
(viz 4.5.6 - "Gramatém typu neurčitosti (indeftype
)").
Gramatém čísla (number
). Hodnota gramatému čísla se zpravidla shoduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie. Například:
Někdo to udělat musí. [number
=sg
; t_lemma
=kdo]
Koho jsi potkal? [number
=sg
; t_lemma
=kdo]
Co potřebuješ? [number
=sg
; t_lemma
=co]
Výjimkou jsou případy, kdy je zájmeno subjektem predikátu v plurálové formě: i když se forma zájmena v těchto případech nijak nemění, z tvaru predikátu vyplývá, že zájmeno ukazuje nikoli k jediné osobě, ale k několika osobám - je vyplněna hodnota pl
. Například:
Řekněte, kdo přišli. [number
=pl
; t_lemma
=kdo]
Řekněte, kdo přišel. [number
=sg
; t_lemma
=kdo]
Verše, které kdekdo známe. [number
=pl
; t_lemma
=kdo]
U uzlů reprezentujících posesivní zájmeno má gramatém number
hodnotu sg
.
U relativ (indeftype
= relat
) se hodnota gramatému dědí od koreferovaného uzlu - v gramatému number
je vyplněna hodnota inher
. Například:
Domy, které koupili, byly postaveny ve 30. letech. [number
=inher
] (které dědí hodnotu od koreferovaného uzlu s t-lematem domy)
Hodnota inher
je vyplněna také u relativa co, ať už běžně užitého (ukazuje k věci apod.), nebo užitého místo relativ který / jenž. Například:
To, co potřebuješ, tu nemají. [number
=inher
]
Muž, co přišel.. [number
=inher
]]
Muži, co přišli... [number
=inher
]
Muži, co jsem potkal na ulici... [number
=inher
]
Gramatém rodu (gender
). Hodnota gramatému rodu rovněž zpravidla koresponduje s rodem morfologickým, tj. u kdo a jeho derivátů nabývá gramatém hodnoty anim
, u co a jeho derivátů neut
. Například:
Někdo to udělat musí. [gender
=anim
]
Koho jsi potkal? [gender
=anim
]
Co potřebuješ? [gender
=neut
]
U uzlů reprezentujících posesivní zájmena má gramatém hodnotu anim
.
U relativ (indeftype
= relat
) hodnota gramatému vyplývá z hodnoty tohoto gramatému u koreferovaného uzlu - v gramatému gender
je vyplněna hodnota inher
. Například:
Dům, který koupili... [gender
=inher
]
To, co potřebuješ, tu nemají. [gender
=inher
]
Muži, co jsem potkal na ulici... [gender
=inher
]
Ženy, co přišly... [gender
=inher
]
Gramatém osoby (person
). Gramatém osoby má ve většině případů hodnotu 3
. Jiné hodnoty nabývá u zájmena kdo (nebo jeho derivátů) v případě, že je subjektem predikátu v jiné než třetí osobě. Například:
Zachraň se, kdo můžeš. [person
=2
]
Verše, které kdekdo známe. [person
=1
; t_lemma
=kdo]
U relativ (indeftype
= relat
) se hodnota gramatému person
dědí od koreferovaného uzlu. Například:
Vy, kteří jste přišli později... [person
=inher
]
V případě, že uzlu, který koreferuje s uzlem nesoucím relativum, gramatém person
nenáleží, rozumí se hodnotou inher
hodnota 3
. Například:
Dům, který jsme koupili...[person
=inher
]
Gramatém typu neurčitosti (indeftype
). Hodnota gramatému indeftype
zachycuje sémantický rys, jímž se zájmeno liší od t-lematu, kterým je reprezentováno.
Pro neurčitá pronominální sémantická substantiva se počítá (pouze) se čtyřmi t-lematy: kdo, co, který a jaký. Všechna ostatní zájmena jsou zpracována jako jejich deriváty. Která zájmena jsou jednotlivými t-lematy reprezentována a jakých hodnot přitom gramatém indeftype
nabývá, představuje 4.17 - "Neurčitá pronominální sémantická substantiva".
V prvním řádku jsou uvedena t-lemata, ve sloupcích pod každým z nich zájmena, která dané t-lema zastupuje. V prvním sloupci jsou vypsány hodnoty gramatému indeftype
, které přináleží t-lematu, jestliže reprezentuje zájmeno nacházející se na stejné řádce jako daná hodnota a ve sloupci pod tímto t-lematem.
Například: zájmeno nikdo je reprezentováno t-lematem kdo, jemuž náleží hodnota negat
.
Přehled zájmen není vyčerpávající - v některých případech jsou možné ještě jiné varianty zájmen (například vedle málokdo, kdovíkdo ještě zřídkakdo, všelikdo a další). Některé typy zájmen nejsou v češtině realizovány (například totalizátor od substantivního jaký; v poli znak -).
Tabulka 4.17. Neurčitá pronominální sémantická substantiva
t-lema: | ||||
hodnota gramatému indeftype : |
kdo | co | který | jaký |
relat | kdo | co | který, jenž | jaký |
indef1 | někdo | něco | některý | nějaký |
indef2 | kdosi, kdos | cosi, cos | kterýsi | jakýsi |
indef3 | kdokoli(v) | cokoli(v)... | kterýkoli(v) | jakýkoli(v) |
indef4 | ledakdo, leckdo... | ledaco, lecco... | leckterý, ledakterý | lecjaký, ledajaký |
indef5 | kdekdo | kdeco | kdekterý | kdejaký |
indef6 | málokdo, kdovíkdo... | máloco... | málokterý... | všelijaký... |
inter | kdo, kdopak... | co, copak... | který, kterýpak | jaký, jakýpak |
negat | nikdo | nic | žádný | nijaký |
total1 | všechen | všechen, všechno, vše | - | - |
total2 | - | - | každý | - |
sempos
= n.quant.def
Do podskupiny určitých kvantifikačních sémantických substantiv patří:
základní číslovky v pozici syntaktického substantiva,
číslovky dílové (například: třetina) jakožto deriváty číslovek základních (tzn. jsou reprezentovány t-lematem odpovídající číslovky základní; viz 4.1.2 - "Typy lexikální derivace").
Pozor! Ostatní typy číslovek, tj. řadové, druhové, souborové jako další lexikální deriváty základních číslovek, jsou vždy považovány za sémantická adjektiva, viz 4.6.2.4 - "Určitá kvantifikační sémantická adjektiva".
Základní číslovky jedna až devětadevadesát jsou podle funkce v klauzi hodnoceny buď jako sémantická substantiva, nebo jako sémantická adjektiva, a to podle jejich přináležitosti k syntaktickému slovnímu druhu (viz i 7.10 - "Čísla a číslovky"). Srov.:
Vybrali tři.
- syntaktické, a tedy i sémantické substantivum.
pět knih
- syntaktické, a tedy i sémantické adjektivum (viz 4.6.2.4 - "Určitá kvantifikační sémantická adjektiva").
Základní číslovky sto, tisíc, milion (a jiné zakončené na -ion), miliarda (a jiné na -iarda) a číslovky dílové mají ve všech případech význam "kontejneru" a jsou vždy považována za sémantická substantiva.
Uzlům určitých kvantifikačních sémantických substantiv náležejí gramatémy:
čísla number
(viz 4.5.1 - "Gramatém čísla (number)
"),
rodu gender
(viz 4.5.2 - "Gramatém rodu (gender
)"),
typu číslovky numertype
(viz 4.5.5 - "Gramatém typu číslovky (numertype
)").
Gramatém čísla (number
). U základních číslovek jeden až devětadevadesát se hodnota gramatému řídí lexikálním významem číslovky. Například:
Přišel jen jeden. [number
=sg
]
Koupil dvě z nabízených knih. [number
=pl
]
Vybrali třicet z padesáti přihlášených zájemců. [number
=pl
] (padesát zde ve funkci adjektiva)
U uzlů reprezentujících základní číslovky sto, tisíc atd. a číslovky dílové (tj. číslovky s významem "kontejneru") hodnota gramatému čísla zpravidla koresponduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie. Například:
Přišlo sto studentů. [number
=sg
]
Přišlo dvě stě studentů. [number
=pl
]
Koupil třetinu akcií. [number
=sg
]
Koupil dvě třetiny akcií. [number
=pl
]
!!! Přidělování hodnot gramatému čísla je u této substantivní podskupiny vyřešeno pouze prozatímně.
Gramatém rodu (gender
). U základních číslovek jeden a dva se hodnota gramatému rodu řídí rodem morfologickým. Například:
Přišel jen jeden. [gender
=anim|inan
]
Poznal jen jednu z nich. [gender
=fem
]
U základních číslovek tři až devětadevadesát lze v případech, kdy je číslovka subjektem slovesného predikátu, vycházet ze jmenného rodu predikátu (je-li tato kategorie vyjádřena). Například:
Přišli tři [gender
=anim
]
Není-li možné určit, o který rod se jedná, je vyplněna hodnota nr
. Například:
Počítal jen se dvěma. [gender
=nr
]
Viděl jen tři. [gender
=nr
]
U číslovek s významem "kontejneru" hodnota gramatému rodu koresponduje s hodnotou odpovídající morfologické kategorie. Například:
sto [gender
=neut
]
tisíc [gender
=inan
]
milion [gender
=inan
]
miliarda [gender
=fem
]
U uzlu reprezentujícího číslovku dílovou má gramatém rodu vždy hodnotu fem
. Například:
třetina [gender
=fem
]
Gramatém typu číslovky (numertype
). V gramatému numertype
je zaznamenán sémantický rys, jímž se číslovka liší od t-lematu, kterým je reprezentována. Vzhledem k tomu, že jako sémantická substantiva vystupují pouze číslovky základní a dílové, počítá se u této podskupiny pouze se dvěma hodnotami gramatému numertype
: basic
(reprezentuje-li uzel číslovku základní) a frac
(reprezentuje-li číslovku dílovou). Například:
Přišli jen tři. [numertype
=basic
]
Koupil dvě z nabízených knih. numertype
=basic
]
Zdědil polovinu domu. [numertype
=frac
; t_lemma
=dva]
Koupil setinu akcií. [numertype
=frac
; t_lemma
=sto]