Jevů, při kterých používáme afun AuxY, je více a jsou různé. Tato kapitola je tedy vlastně výčtem jednotlivých rozličných případů použití této funkce. Dostávají ji částice vztahující se k celé výpovědi (3.3.7.7.1), částice uvozující volně připojený člen (3.3.7.7.2), spojka jako uvozující doplněk či objekt (3.3.7.7.3). Dostávájí ji také součásti různých spojení, konkrétně koordinačních spojek (3.3.7.7.4), podřadicích spojek (3.3.7.7.5), aposičních výrazů (3.3.7.7.6) a zdůrazňovacích částic (3.3.7.7.7). V neposlední řadě ji dostávají též součásti frasémů, o nichž se piše v kapitole 3.7.6 (zde 3.3.7.7.8). Většina částí této kapitoly obsahuje seznamy. Jde o seznamy slov, která při dané příležitosti mohou dostat afun AuxY. Vždy platí, že co není v seznamu, tuto afun dostat nemůže.
Odkaz na Šmilauerovu NS: OČ II. A. DD. 3.
Funkci AuxY připisujeme mimo jiné částicím, které se vztahují k obsahu celé výpovědi, tzn. typům tradičně zvaným větná příslovce. Tím se odlišují od částic zdůrazňujících, které se mohou vztahovat k jednotlivým podstatným jménům (i jmenným frázím), číslovkám a příslovcím, popřípadě k vedlejším větám (viz kapitolu 3.3.7.3). Částice lze identifikovat pouze na základě kontextů, v nichž vystupují. Většinou jsou totiž homonymní, především s příslovci, popř. se spojkami. Od příslovcí se liší tím, že nejsou větnými členy a s jinými slovy ve větě nevytvářejí syntagma. Od spojek se liší tím, že nemají samostatnou vyhraněnou spojovací funkci. Slova, která mohou obdržet afun AuxY, jsou dána seznamem. To znamená, že slova, která v seznamu nejsou, nemohou vystupovat v roli částice vztahující se k celé výpovědi. Holou afun AuxY tato slova dostanou, nejsou-li v textu graficky oddělena (např. čárkami). Pokud oddělena jsou, obdrží afun AuxY-Pa, jde o parentesi. Pro obě tyto funkce však platí stejné seznamy. O parentesi typu AuxY-Pa se píše v kapitole 3.6.2.
Seznam potenciálních AuxY vztahujících se k celé výpovědi, které jsou homonymní s příslovci: asi, bohudík, bohužel, copak, cožpak, jakoby, jasně, jistě, jistěže, jistojistě, kupodivu, možná, nakonec, naopak, například, nesporně, nicméně, nu, nuže, opravdu, ostatně, patrně, pochopitelně, pravděpodobně, prostě, prý, přece, přece jen, přece jenom, rozhodně, samozřejmě, skutečně, snad, stejně, tak, tedy, totiž, údajně, určitě, věru, vlastně, však, zajisté, zřejmě. Seznam potenciálních AuxY vztahujících se k celé výpovědi, které jsou homonymní se spojkami: aby, ať, ať již, ať už, kdyby, nechť, ovšem, tudíž, že.
Ve stromové struktuře zavěšujeme částici s funkcí AuxY na predikát příslušné věty. Jedná-li se o více slov, která patří k sobě (přece jen, ať už, nikoli dvě samostatné částice - například kupodivu), zavěsí se jedno na druhé, přičemž výše bude zpravidla první v řadě.
V následujících příkladech jsou zvýrazněné částice AuxY zasazeny do kontextu konkrétních vět:
Volně připojené větné členy (je jim věnována kapitola 3.7.13.) bývají uvozeny částicemi a to, a sice, a. Volně připojené členy (bývá většinou jediný, ale může jich být i více) dostanou svoji běžnou afun, zavěšení částic a čárky je zřejmé z příkladů. Čárky visí na krajních členech jako závorkovací interpunkce (ta je popsána v části 3.3.8.4.2 v kap. 3.3.8.4). Částice, které dostávají afun AuxY, se zavěšují na první člen a v případě, že jsou dvojuzlové, visí první uzel částice na druhém.
Funkci AuxY připisujeme i spojkám coby, jako, jakoby, jakožto v případech, kdy substantiva (příp. adjektiva) uvozená těmito spojkami mají význam doplňku (viz kap. 3.3.6, část 3.3.6.5.6) nebo objektu (viz kap. 3.3.4, hlavně část 3.3.4.6). Pro odlišení jako ve významu spojky (AuxC) a jako ve funkci součásti doplňku (AuxY) doporučuje Šmilauer jednoduchý test: jde-li o připojení doplňku, můžeme nahradit jako spojkou jakožto. Například ve větě 'Kutná Hora byla založena jako horní osada' nejde o srovnání, ale o doplněk - Kutná Hora byla založena jakožto horní osada; tzn., že jako má funkci AuxY. Srov. 'spí jako zabitý' - v těchto případech jde o klasickou spojku, která se zavěšuje v souladu se zásadami pro AuxC. Totéž, co pro doplněk, platí i pro objekt. Spojky jako, jakožto - AuxY uvozující doplněk/objekt se ve stromové struktuře zavěšuje na tento doplněk/objekt s funkcí Atv, AtvV / Obj jako jeho dceřinný uzel, aby doplněk/objekt zůstal ve spojení se slovem, ke kterému patří.
Funkce AuxY patří také částicím, které vystupují jako součást výrazů uvádějících koordinaci, a to jednak složených klasických spojek (v kap. 3.5.1 část 3.5.1.7) a jednak některých výrazů koordinaci běžně uzavírajících (v kap. 3.5.1 část 3.5.1.4).
Seznam složených koordinačních spojek (zvýrazněny jsou součásti s afun AuxY):
V případě 'odloučených' výrazů (typ ani ... ani, buď ... anebo, sice ... ale atd.) považujeme za nositele spojovacího vztahu druhou část. První složka dostává afun AuxY. Částice s funkcí AuxY vystupující jako součást spojovacího výrazu zavěšujeme ve stromové struktuře na příslušnou spojku (vedle sebe).
Seznam běžných, ale nestandardních ukončení koordinace (zvýrazněny jsou součásti s afun AuxY):
Na koordinační spojku (která bude řídit celou koordinaci) pověsíme zbylá slova a přidělíme jim afun AuxY. V případě, že jsou tato slova dvě, visí první na druhém.
I podřadicí spojky (AuxC) mohou být vícečlenné (viz 3.3.7.1.2). Pozor však na záměnu s pouhým zdůrazněním vedlejší věty. Je-li vedlejší věta uvozena na příklad slovy pouze když, je spojkou samotné když a slovo pouze je zdůrazňovací (viz 3.3.7.3.2). Naproti tomu spojky uvedené v seznamu jsou nedělitelné.
Seznam složených podřadicích spojek (zvýrazněna jsou AuxY visící na druhém členu, který má afun AuxC):
Je-li výraz uvádějící aposici vícečlenný, stane se řídícím uzlem s afun Apos poslední slovo v řadě. Ostatní členy visí na tomto řídícím a dostávají afun AuxY.
Částice s afun AuxY je zvýrazněna:
Aposici mohou uvádět na příklad následující víceslovné výrazy: a sice, a tedy, a to, jako je (tvar slovesa být), jako např., jako například, tak třeba, to jest, to znamená.
Zdůrazňovací částice jsou většinou jednoslovné (viz 3.3.7.3.1). Výjimku tvoří sousloví 'více než' a 'méně než', která za jistých okolností (porušení syntaktických vazeb - viz 3.3.7.3.3) mohou být zachycena jako dvojslovná zdůraznění. Slovo 'než' potom dostává afun AuxY a zavěsí se na druhý uzel, který dostává AuxZ.
Afun AuxY dostávají také všechny součásti rozličných frasémů. O tomto problému se píše v kapitole 3.7.6.
