Druhy příslovečného určení jsou:
místa (3.3.5.6.1),
času (3.3.5.6.2),
způsobu
vlastního (3.3.5.6.3), |
míry (3.3.5.6.4), |
prostředku (3.3.5.6.5), |
zřetele (3.3.5.6.6), |
příčinnosti
příčiny (3.3.5.6.7), |
důsledku (3.3.5.6.8), |
účelu (3.3.5.6.9), |
podmínky (3.3.5.6.10), |
přípustky (3.3.5.6.11), |
zvláštní druhy
dědictví (3.3.5.6.12). |
genitiv:
akusativ:
instrumentál :
předložkové pády:
rejstřík možných předložek: do, běhěm, k, kolem, koncem, mezi, na, o, ob, od, okolo, po, pod, pro, před, přes, při, skrze, uprostřed, v, z, zarejstřík možných spojek: když, až, zatímco, mezitímco, pokud, dokud, jakmile, jak, sotva(že), leda(že), ledva(že), kdykoli, než.
Způsob může být vyjádřen přímo, přirovnáním a účinkem.
Přímo:
Přirovnáním:
Míra může být vyjádřena přímo, přirovnáním, účinkem, omezením a rozdílem.
Přímo:
Přírovnáním:
Účinkem:
Omezením:
předložkové pády:
rejstřík možných předložek: kromě, vyjma, s výjimkou, mimo, (až) na.Prostředkem může být pomůcka nebo měřítko.
Pomůcka:
instrumentál:
u sloves v rodě trpném přechází v původce děje, tj. Obj (byl přivítán předsedou)
předložkové pády:
rejstřík možných předložek: na, o, po, skrze, v, za, pomocí, prostřednictvímMěřítko:
instrumentál:
předložkové pády:
rejstřík možných předložek: podle, dle, po, z, úměrně, na podkladě, na základě, v souhlasu s, v souladu s, soudě dle.instrumentál:
vyskytuje se u sloves rovnat se, různit se, lišit se, přizpůsobit se apod., u relativních adjektiv a u sousloví být (stávat se) něčím (nějakým)předložkové pády:
rejstřík možných předložek: (co) do, k, na, naproti, od, oproti, pro, proti, při, s, stran, u, v, vůči, ohledně, z hlediska, vzhledem k, vzhledem na, se zřetelem na, v souhlase s, v souvislosti s, ve spojitisti s, ve srovnání spoužívají se spojky pokud a co (pokud jde o, pokud se týče).
Jde o vyjádření podnětů stavů a činností, příčin dějů, překážek nebo příznaků, podle nichž soudíme na nějaký děj.
akusativ:
instrumentál:
předložkové pády:
rejstřík možných předložek: na, pro, z, za, k, od, nad, po, při, skrz, v, u, následkem, v důsledku, dík (díky), kvůli, za příčinou, vzhledem krejstřík možných spojek: jak, jelikož, když (hovorové), poněvadž, protože, (proto,) že.
Důsledková souvislost má většinou parataktické vyjádření (např. v žaludku mu kručelo, proto se najedl nebo v hlavě mu zvonilo, pročež se napil). Tyto případy zachycujeme jako koordinaci (viz kap. 3.5.1).
Hypotaktické vyjádření důsledku je méně časté, používá se spojka takže.
předložkové pády:
některá příslovce (prostě, zkrátka) jsou spíše pokleslou vsuvkou, určujeme je jako AuxY,
rejstřík možných spojek: -li, jestliže, jestli, jak, pakliže, pakli, když, pokud, kdyby, když (by).
předložkové pády:
rejstřík možných předložek: přes, při, (i) v, mimo, proti, vzdor, navzdoryrejstřík možných spojek: třebaže, ač, ačkoliv, třeba (i), třebas, třebaže, jak, jakkoliv, přestože, (přesto,) že, (i) když, (ani) když, byť (i), ať, nechť, aniž (spojka aniž může být i koordinační).
Dědictví je zvláštním druhem Adv vyjádřitelným pouze níže uvedeným způsobem. Vazbu od dědečka mu zbyly knihy již určujeme jako Obj.
předložkové pády: