Srovnávací konstrukce po spojkách jako a než pokládáme za adverbiale (Adv), často však dochází k elipsám, potom se používá afun ExD. Viz též část 3.3.5.5.6 v kapitole 3.3.5.
Pokud je za jako/než úplná vedlejší věta (obsahující určité sloveso), jde o "normální" adverbiální větu závislou na porovnávacích výrazech (stejný/ě jako, velký jako, jinde než, jinak než, ...). Výraz stejný/ě může chybět, potom se věta zavěsí na ten uzel, na kterém by visel tento výraz.
V posledním příkladě je sice úplná vedlejší věta jako by zářil, ale označena bude afun ExD, protože nad ní chybí řídící člen - porovnávací výraz (takový), který je pro ukázku přítomen v příkladě předchozím.
Vyskytuje-li se za jako, než nejprve další podřadicí spojka a teprve poté určité sloveso (přinesl mi jiné knihy, než když tu byl minule), jde o eliptickou větu (ExD) spadající do bodu 3.7.9.2.2.
Nenašli-li jsme úplnou vedlejší větu, zbývá rozhodnout, zda člen stojící na jejím místě může dostat afun Adv nebo zda jde o elipsu (ExD). Adv použijeme tehdy, jsou-li oba členy srovnání na stejné úrovni. Poznat to lze podle tří nezávislých kriterií (kriteria jsou patrně ekvivalentní, zvláště pak třetí z nich je vlastně jen reformulací druhého):
do srovnávacího obratu nelze nic doplnit (v př. 1 nelze říci pověsil to níž, než to pověsil pod okno),
člen po spojce by mohl stát v původní větě na místě (namísto) celého původního srovnání (v př. 1 lze říci pověsil to pod okno),
člen po spojce je významově "ekvivalentní" členu před spojkou (je-li člen před spojkou v komparativu, je třeba si ho myslet v základním tvaru; v př. 1 jsou "ekvivalentní" výrazy nízko a pod okno)
Srovnávací obrat je eliptický. Za spojkou stojí jeden nebo více členů, kterým chybí sloveso a nespadají tak do předchozích bodů (členem může být i další vedlejší věta, která by rozvíjela predikát bezprostředně podřízené věty - upozornění v bodě 3.7.9.2.1.1). Pak použijeme ExD (viz také část 3.4.1.3.3 v kapitole 3.4.1).