V části 3.6.1.1 se dozvíte, co to parentese je a jaké rozlišujeme její druhy. Jak se obecně veškerá parentese zachycuje ve stromě, je popsáno v části 3.6.1.2. Pár slov o rozlišení parentese od aposice nejdete v části 3.6.1.3.
Následují čtyři kapitolky, které jsou věnovány námi rozlišovaným čtyřem druhům parentese: V 3.6.2, části 3.6.2.1 si přečtete o částicích vztahujících se k celé výpovědi. 3.6.3, část 3.6.3.1 je o parentesi, která má vlastní přísudek, ale není syntakticky začleněna do věty. Parentese, která začleněna je, ať už přísudek má (má formu vedlejší věty), nebo nemá (jde o jednoduchý větný člen), je popsána v 3.6.4, části 3.6.4.1. Do 3.6.5, části 3.6.5.1 spadá parentese, která se nevešla do kapitol předcházejících - parentese, v níž chybí přísudek (je vynechán), dále vokativ a samostatný (vyčleněný) větný člen.
Odkaz na Šmilauerovu NS: Odd 6 vsuvka.
Významově jde o dodatečné připojení poznámky ke sdělení ve větě. V parentesi mluvčí obyčejně něco vysvětluje, dodatečně připomíná, vyjadřuje své citové rozpoložení, omlouvá se, odvolává se apod.
Formální nutnou podmínkou pro přidělení afun s koncovkou -Pa je grafické oddělení - závorky, pomlčky, čárky. Pokud tato podmínka splněna není, jde o funkci jinou. Například slovo bohužel dostane ve větě musím se, bohužel, omluvit funkci AuxY-Pa, kdežto ve větě musím se bohužel omluvit funkci AuxY.
Z hlediska přidělené funkce rozlišujeme v podstatě čtyři druhy parentese:
-
Pokud se jedná o částici, která by neoddělena dostala funkci AuxY, dostane graficky oddělená afun AuxY-Pa (viz kapitoly 3.6.2 a 3.3.7.7, část 3.3.7.7.1).
-
V případě, že parentese neporušuje větnou stavbu, dostane afun složenou ze značky její role ve větě, kterou by dostala, kdyby nebyla oddělena, (Adv, Atr, ...) a z přípony -Pa a zavěsí se tam, kde by visela normálně (viz kap. 3.6.4).
-
Má-li parentese formu celé věty (s predikátem) a přitom vybočuje ze stavby věty (není syntakticky začleněna), dostává afun Pred-Pa a zavěšuje se na predikát té klause, do které je zapuštěna (viz kap. 3.6.3).
-
Zbývající případy parentesí dostávají afun ExD-Pa. Jde opředchozí typ parentese, který neobsahuje predikát a některé další případy popsané v kapitole 3.6.5.
Grafické znaky oddělující parentesi jsou sestry pod uzlem parentesi řídícím:
Předložky a podřadicí spojky zpravidla příponu -Pa nedostávají. Pokud řídí parentesi, dostanou svoji běžnou afun AuxP či AuxC a příponu -Pa přebírá člen visící na nich:
Parentese může být vícečlenná. Potom její jednotlivé členy visí vedle sebe a oddělovací symboly jsou dcerami krajních z nich:
Pokud jde o jméno, je podmínkou aposice stejný formální tvar (pád), případně zkratka:
Jakmile se pád liší, jde většinou o parentesi:
Jak je uvedeno v části 3.5.2.1 kapitoly 3.5.2, podmínka formálního tvaru (pádu) nemusí být dodržena, pokud jde o adverbiální určení. V tomto případě může i při rozdílném způsobu vyjádření jít o vztah aposiční: