Tento způsob zachycení se používá u parentetických větných členů (příp. vedlejších vět), které neporušují větnou stavbu. Za parentesi však nepovažujeme některé konstrukce, jsou-li odděleny pouze čárkami. To se týká samozřejmě vedlejších vět. Dále pak atributu odděleného čárkami (chovanci, umístění v ústavu, něco sebrali), který považujeme za volný a dostává holou afun Atr. Třetím případem je doplněk vyjádřený přechodníkem (viz 3.3.6.5.7 v kap. 3.3.6). Funkcí s příponou -Pa se v těchto vyjmenovaných případech používá jen tehdy, když je zmíněná konstrukce oddělena jinými grafickými symboly, pak jde vskutku o parentesi.

Slova s afun-Pa jsou zvýrazněna:

Zvláštní situace nastane pokud je parentese jedním z členů koordinace, která ovšem jako celek parentesí není. V takovém případě se přípona -Pa nepoužívá, neboť ji není kam umístit: