Tato kapitola se týká jevů, u nichž bylo vybráno řešení dané konvencí anotátorů, aniž si činí nároky na teoretickou opodstatněnost. S ohledem na prostor pro monografické bádání je tu uvedeno rozdělení co nejjemnější.
Pokyn pro anotátory:
v případě váhání u více časových určení je třeba přečíst kapitolu 3.3.5.3 celou.
V případě, že se sejde více časových určení, pověsí se tehdy, když to jde, vedle sebe jako sesterská. Tento případ je ukázán v prvních šesti příkladech.
Poznámka
Slovo ráno se ve větě včera brzy ráno místního času vstal z druhého příkladu považuje za morfologické adverbium, takže času je Adv, nikoli Atr. Samozřejmě ve spojení krásné ráno je ráno substantivum, a tedy krásné je jeho Atr. Substantivem je však ráno i ve spojení krásné ráno letního času, proto zde je času také Atr. Tatáž pravidla platí i pro slovo stejného typu jako ráno - odpoledne, poledne, večer...
Obě nezávislá Adv jsou vždy zvýrazněna:
Nelze-li však taková určení považovat za vzájemně nezávislá, musí se správně určit jejich závislostní vztah. V první řadě je určující především morfologie, hlavně to, jakým způsobem (čím) jsou jednotlivá určení vyjádřena. Řídíme se podle níže uvedených pravidel. Pokud je řídící určení vyjádřeno adverbiem, postupujeme podle pravidla prvního. Je-li řídící uzel substantivem, určíme závislé jako Atr podle pravidla druhého.
Pravidlo první:
Jestliže je řídícím uzlem morfologické adverbium (D), visí určení pod sebou a jak řídící, tak bezprostředně podřízené dostane afun Adv. Další podle pravidel anotace.
Řídícím členem se v těchto případech stává ten, který může být součástí smysluplné časové adverbiální otázky, kterou se ptáme na člen podřízený (otázky: kdy večer?, kdy včera?, kdy ráno?, kdy letos?).
Repertoár slov, která mohou takto rozvíjet adverbium, je poměrně malý, neboť většinou půjde o případ, kdy jsou tato určení nezávislá a budou viset vedle sebe. V úvahu přicházejí slova brzy, pozdě, časně, (hned),... Navíc jsou tato slova ze syntaktického hlediska dvojznačná. Na příklad slovo brzy ve spojení brzy ráno je ekvivalentem anglického early a je proto závislé na ráno. Může ale stát i samostatně, pokud je ve významu soon.
Závislé Adv je zvýrazněno:
Pravidlo druhé:
V případě, že řídícím členem je substantivum (s předložkou i bez ní) a závislým uzlem je substantivum v genitivu nebo s předložkou, které je jasným atributem (otázka jaký, jaká, jaké), visí tyto členy pod sebou, přičemž druhý je Atr prvního, další podle anotačních pravidel. Zvláště případy, kde se vyskytuje genitiv (v první dekádě ledna, na podzim roku 1998 apod.) se dají rozebrat jednoznačně. U ne zcela stoprocentních atributů (zejména u takových, které mohou ve stejném kontextu stát samostatně jako Adv, zvláště substantiva s předložkou), bude často přicházet v úvahu i kombinovaná funkce AtrAdv (AdvAtr).
V uvedených příkladech mají spojení místního času, podle juliánského kalendáře, roku 1993 v daném kontextu zřetelně atributivní postavení, proto jsou samotné Atr. Naproti tomu ve větě podle gregoriánského kalendáře je už listopad je kalendáře pochopitelně Adv.
Závislé Atr jsou zvýrazněny:
Funkce řídícího členu závisí na zapojení do věty - adverbium bude zřejmě Adv, substantivum, číslovka apod. může být i něco jiného. 'Událost' je vždy podřízená - uzly se věší pod sebe. Funkce řídícího členu 'události' závisí na jeho morfologickém slovním druhu.
Dále jsou popsány dvě možnosti zachycení dvou kontaktních časových určení.
-
Řídící člen je adverbium, podřízený člen je potom Adv (otázky: jak brzy?, jak těsně?, jak chvíli?, o co/kolik dříve/později?).
Závislá Adv jsou zvýrazněna:
-
Řídící člen je substantivum, podřízený člen je tedy jeho Atr; podle kontextu může být i AtrAdv/AtrObj, tedy v jistých případech (valence slovesa) i jen Adv/Obj, podle anotačních pravidel (otázky: jaký měsíc?, jakých minut?, jaké roky?).
Konvence: před a po (nejde-li o valenci apod.) jsou jen Atr.
Závislý člen s různou afun je zvýrazněn:
V určeních opakování se slovy jako vždy, kolikrát, x-krát, tolikrát (násobky) je ...krát řídící, závislé je určení intervalu (adverbiem nebo předložkovou vazbou se substantivem nebo číselným výrazem). (Otázka: jak často ...krát?) V pozadí této analýsy je hlavní myšlenka této části kapitoly o vícenásobných určeních. Určení v následujících příkladech nejsou 'nezávislá'. Stanovení řídícího členu je podřízeno otázce jak často >> krát.
Závislé určení (Adv) je zvýrazněno:
Určení opakování (denně, každou hodinu, za rok,...) je Atr visící na substantivu (jednotce), a to i když jde o adverbium (denně, týdně, atd.).
Pozor! Je-li potenciální Atr použito jako Adv, dává se jako Adv, lze i AtrAdv/AdvAtr podle obvyklých pravidel (5000 Kč denně).
Závislé Atr je zvýrazněno:
Jde de facto o určení vzdálenosti pomocí času + rychlosti. Modifikující část je Atr časové jednotky (věší se tedy na ni, pozor - ne na číselný údaj). Otázka: jakých minut? Je-li však potenciální modifikace možné Adv, udělá se z něj Adv (např. ve větě jel tam 5 minut autobusem je autobusem Adv závislé na slovese.
Závislé Atr je zvýrazněno:
