Doplněk se z technických důvodů zavěšuje na ten ze svých řídících členů, který není slovesem (tedy na subst., adj.), pokud je tento člen ve větě přítomen. Tento člen totiž určuje shodu. Doplněk dostává funkci Atv, z níž plyne i jeho závislost na slovese.
Doplněk s afun Atv je zvýrazněn:
Pokud ale ve větě druhý člen není (není vůbec nebo je elidován), zavěsí se doplněk na sloveso (přísudek) a dostane funkci AtvV.
Doplněk s afun AtvV je zvýrazněn: