Díky rozhraní Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation mohou uživatelé vyhledávat data a sledovat videonahrávky uložené v archivu USC Shoah Foundation. Archiv nabízí nástroje k nalezení jak celých relevatních svědectví, tak specifických segmentů v rámci jednotlivých svědectví, týkajících se dané oblasti zájmu.
Archiv obsahuje téměř 55 000 audiovizuálních svědectví natočených v 57 zemích a 40 jazycích. K dispozici je více než 550 rozhovorů v češtině a srovnatelné množství výpovědí ve slovenštině. Celkem 115 000 hodin videa zabírá na serverech Univerzity Jižní Kalifornie 135 terabytů prostoru. Téměř všechna svědectví byla katalogizována, indexována a digitalizována, aby je bylo možné pomocí archivu prohledávat a sledovat z přístupových míst.
Každé jednotlivé svědectví ze sbírky o holocaustu se týká života před válkou, během války i po ní, života v rodné zemi přeživší/ho i v zemi, kam případně emigroval/a, takže rozhovory pokrývají značnou část dějin 20. století v celosvětovém kontextu. V poslední části rozhovoru přeživší předkládají fotografie, dokumenty a další předměty, které se vztahují k jejich životnímu příběhu. Vypovídající osoba také závěrem interview může představit před kamerou své rodinné příslušníky či přátele. V některých rozhovorech přeživší prezentují autorskou literární nebo hudební tvorbu, případně i původní umělecká díla. Zhruba 150 interview obsahuje i pasáže z exteriéru, kdy byla část rozhovoru natočena přímo na místech někdejších koncentračních táborů, ghett, masových hrobů, případně v místech, kde rodina bydlela před válkou.
V dubnu 2013 byl Archiv rozšířen o soubor 65 rozhovorů s přeživšími a svědky genocidy Tutsiů ve Rwandě (1994). Menší část nahrávek byla pořízena v USA institutem USC Shoah Foundation, 50 interview natočili pracovníci Kigali Genocide Memorial ve Rwandě v letech 2006-2011. Rozhovory jsou vedeny v angličtině nebo ve rwandštině, ve druhém případě jsou opatřeny anglickými titulky. Všechna interview lze prohledávat pomocí rejstříku klíčových slov, názvů míst, biografických údajů atd.
V únoru 2014 bylo dále zpřístupněno 12 interview s pamětníky nankingského masakru na přelomu let 1937 a 1938, pořízených ve spolupráci USC Shoah Foundation a Nanjing Massacre Memorial Hall. Všechny rozhovory jsou otitulkovány do angličtiny a po registraci dostupné z jakéhokoliv počítače přes on-line rozhraní archivu, stejně jako v CVH Malach. Více informací najdete na webu USC Shoah Foundation.
USC Shoah Foundation zveřejnila 1 200 rozhovorů v angličtině na svém YouTube kanále. Na webu USC SF jsou k dispozici tři kompletní rozhovory v češtině. Ke zhlédnutí jsou zde také další úryvky z rozhovorů v angličtině a dalších jazycích (maďarsky, španělsky, portugalsky, rusky i česky). Propracované vyhledávací rozhraní Archivu vizuální historie je rovněž zpřístupněno on-line z jakéhokoliv počítače připojeného k Internetu (včetně vybraných rozhovorů v angličtině). Také tímto způsobem si tedy můžete udělat představu nejen o povaze materiálu, který lze v archivu nalézt, ale i o konkrétních možnostech vyhledávání. Kompletní záznamy dalších 51 000 rozhovorů (včetně tisíce interview v češtině a slovenštině) jsou dostupné pouze z přístupových bodů - jedním z nich je právě CVH Malach.
V roce 1994, inspirován vlastními zkušenostmi z natáčení filmu Schindlerův seznam, založil Steven Spielberg nadaci Survivors of the Shoah Visual History Foundation, aby sbírala svědectví přeživších holocaustu a dalších pamětníků. Nadace natáčela židovské pamětníky, ale také homosexuály, Svědky Jehovovy, osvoboditele a svědky osvobození, politické vězně, zachránce, romské pamětníky, přeživší programů eugeniky a účastníky soudů s válečnými zločinci. V průběhu několika let nadace shromáždila v 56 zemích světa téměř 55 000 videosvědectví ve 40 jazycích; dnes je to jeden z největších podobných digitálních videoarchivů na světě.
V roce 2006 se tato organizace stala součástí Dana & David Dornsife College of Letters, Arts & Sciences na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC) a přijala nové jméno: USC Shoah Foundation - Institute for Visual History and Education. Tato změna názvu odráží rozšířenou misi nadace: překonávat předsudky, netoleranci a fanatismus – stejně jako utrpení, které způsobují – prostřednictvím vzdělávacího využití svědectví z archivu Institutu. Institut spolupracuje s partnery po celém světě a poskytuje nejen veřejný přístup k archivu rozhovorů, ale i studijní stipendia v mnoha oblastech bádání. Institut a jeho partnerské organizace také využívají archiv k tvorbě vzdělávacích produktů a programů, které mohou být využívány v mnoha zemích a v různých jazycích (viz sekce Pro školy a pedagogy). Institut tak slouží pedagogům, studentům a badatelům z celého světa.
Probíhá rovněž natáčení a archivace svědectví lidí, kteří přežili další genocidy:
V dubnu 2013 bylo zpřístupněno 65 rozhovorů s přeživšími a svědky genocidy Tutsiů ve Rwandě roku 1994; v únoru 2014 se také součástí Archivu stalo 12 interview s pamětníky nankingského masakru v letech 1937/38 (všechny tyto rozhovory jsou otitulkovány do angličtiny). Tyto aktivity pokračovaly začleněním výpovědí svědků a přeživších turecké genocidy Arménů za 1. světové války, přeživších genocidy v Kambodži v 70. letech 20. století, genocidy v Guatemale v 80. letech, událostí ve Středoafrické republice, rozhovory k občanské válce v Súdánu, současnému antisemitismu a násilí na Rohinzích v Barmě.